LESY ŽIVOTA, kapitola I., část třetí

LESY ŽIVOTA, Kapitola I., část třetí

Vypráví Cedrik!

„Jonathane! Jonathane??“ začínal jsem být zoufalý, od té doby co ho odvedli jsem se sním nedokázal spojit, ani najít kde je. Mám strach, magie Lesa a ti Elfové mě docela děsí. Nevím, čím to je, ale já jsem v tomto Lese vítán. A Jonathan ne. Možná je to tím, že matka je Ethan. Nejspíš. Celou dobu, co jsem zde tu Elfové omílají, že Jonathan porušíl starodávnou dohodu.
Ráno jsem si vzpomněl, že když jsem byl ještě dítě, matka mi vyprávěla o svém rodišti – říkala jen že je daleko a že lidé od tamtud byly vyhnáni. Začal jsem si to spojovat.. ale co udělali tak strašného, že je Elfové vyhnali? Jak zněla dohoda? Vzhledem k tomu že lidé nežijí tak dlouho jako Elfové, vyvstával tady problém. Pokud o dohodě neví lid jako jsme my – čarodějové, tak se něco zvrtlo. A to moc ošklivě!

Je večer, pátý den v Lese. Starají se o mne jako o nejváženějšího hosta, mám k užívání luxusní Stromový dům, můžu chodit kam se mi zachce. Jediné, co mi chybí je přítomnost Jonathana a jeho myšlenek .. Kdybych tak věděl kde je… Chybí mi ta jeho rozvážnost, jeho logika. Bojím se, že už ho nenajdu – a musím, jsme spolu přece v Darne. Však na něj snad narazim. Ne že bych na to spoléhal – ti Elfové se chovají krajně podivně.

„Culperre?“ zkusil jsem jméno, které jsem si zapamatoval včera .. během chvilky se oběvil celkem mladý Elf .. všera jsem si s ním docela popovídal ale zatím jsem se nezeptal na tu dohodu. „Vaia! Cedrik“ (*Vaia – Elfská pozdrav) pozdravil mne. „Chtěl by sis zase povídat? Málo o nás víš a to tady žijí Elfové společně s Ethan a Ellinod. Je z tebe cítit, že sem patříš.“ Zavrtěl hlavou „a přitom tak málo toho víš“ pousmál se. „Víš, Culperre, nemohl bys mi povědět něco o dohodě a proč mého přítele drží v zajetí?“ optal jsem se tiše .. Culperre si mě chvilku tiše prohlížel a pak tiše pověděl: „Ano, o dohodě ti můžu říct, pokud máš dosti času na vyprávění“ chvilku se odmlčel a začal.