Shinobu-kapitola 7.-Yumi

Venku se už smrákalo a začalo pršet.,,Večerkáááá!"rozkřičel se po vězení s puhými třemi obyvateli ostrý mužský hlas.Byl to syn majitele sadů,který se naposledy přišel podívat na Shinobu.Přiblížil se k jejich cele a ušklíbl se.Tohle by od něj Shinobu nečekala.,,Tfuj!"snažil se odplivnout si Shinobu přímo do tváře,ale to se mu nepodařilo.To už Natsuko nevydržela,vstala a na černovlasého,drzého chlapce z plna hrdla zařvala:,,Dej si odchod,frajere,nebo se něco stane!!!"Mladík sice věděl,že by mu nic přes mříže neudělala,ale stejně raději odešel.

Až když za ním dveře zaklaply a ve vězení zavládlo hrobové ticho.Mrkla Natsuko šibalsky na Shinobu a řekla:,,Přišel náš čas."Shinobu přikývla a pak už se jen dívala,jak Natsuko realizuje svůj plán.,,Potřebuju na záchod!"zakřičela na policistu.Ten se ospale zvednul a došoural se k cele.Otevřel ji svým klíčem a...

,,Teď!"zakřičela Natsuko a natáhla na policistu svoji přikrývku.Ten zavrávoral a spadl.Shinobu mu potom vzala klíče z ruky.Už byla skoro u dveří,když se najednou otočila a zavolala na Natsuko,pod kterou se stále svíjel policista zabalený do přikrývky.,,Budeš mít problémy..."prohlásila Shinobu sklesle.,,To ty budeš mít problémy se mnou,jestli hned neotevřeš ty dveře a nevypadneš!"rozčílila se Natsuko.,,O mě se nestarej,jasný?!Říkala jsi mi přece,že se musíš pomstít Sul Chánovi-ne za sebe,ale za všechny,kterým ublížil a já si myslím,že tohle je správný!Je mi jedno,že tu zůstanu o něco dýl,když to bude pro dobrou věc!Takže se seber a uteč,než tě uvidí seržant!"Shinobu ta slova dodala odvahu a tak jen řekla:,,Děkuju ti moc,Natsuko!Nikdy nezapomenu na oběť,kterou jsi mi přinesla!"Potom se otočila a začala hledat ten správný klíč k otevření dveří.Nakonec to netrvalo až tak dlouho,než ho nalezla a mohla už konečně jít.

Utíkala,seč jí síly stačily pryč od té podivné vesnice a za ní cupital Screaky.Stačila jen chvilička a už byli oba promočení na kost.Navíc už byla taková tma,že skoro nebylo vidět na cestu.Náhle Shinobu uviděla onen sad,do kterého neměla lézt.Někdo tam byl-a určitě to nebyla ani Nana,ani její manžel,ani jejich syn!Dívčí postava s dlouhými vlasy se nikomu z nich nepodobala.Proto se Shinobu odhodlala do sadu znovu jít.,,Písk!"ozvalo se za ní.Screaky s tím tedy rozhodně nesouhlasil.Ale touha po nalezení pravdy byla silnější a Shinobu šla dál rozhodným krokem tak dlouho,dokud postava nestála přímo před nimi.

Ta dívka byla otočená zády,takže je neviděla,ale záhy zjistila,že tam jsou.,,Hele!Co to tu děláš?!"oslovila ji Shinobu právě když se pokoušela utrhnout si jablko.Dívka se otočila a jakmile se jejich pohledy střetly,začala utíkat.,,Počkej!Zastav se!"volala na ni Shinobu,ale bylo to marné.Proto se rozhodla běžet za ní.

Obě dvě proběhly celým sadem,než jim došly síly běžet dál.Shinobu i ta dívka popadaly na zem vedle sebe jako zrale švestky,zatímco Screaky nebyl nikde v dohledu.

Náhle se na ně přiřítil zeshora malý létající hlodavec.Bylo jasné,kdo to je-Screaky!Dívka si ho vzala do svých rukou a se zájmem si ho prohlédla.,,Jé!Ten je krásný!Vakoveverka je to,že jo?",,No...hm,jo,vakoveverka.Věděla jsem to."odpověděla udýchaně Shinobu.,,Jakpak se jmenuje?",,Jmenuje se Screaky.Počkej!Jak víš,že je můj?"Dívka se usmála a řekla:,,Stačí ho jen chvilku pozorovat.Jen se na něj koukni,jak k tobě utíká.Má tě rád."

,,Neměly bysme tu být."poznamenala Shinobu a zvedla se konečně na nohy.Potom podala ruku neznámé dívce.,,Jakpak se jmenuješ?"zeptala se jí Shinobu.,,Říkají mi různě-zlodějka,růžovovláska,vichřice,šťabajzna...ale moji rodiče mi říkávali Yumi.",,Yumi...máš krásné jméno."povzdychla si Shinobu.,,Já se jmenuju Shinobu."

Ráno vysvitlo slunko a všechno hned bylo jasnější.Shinobu i Yumi se probudily na trávě a Screaky si opět udělal pelech v Shinobiných fialových vlasech.,,To je ale krásný den!"řekla Yumi a hned vyskočila na nohy.,,Vstávej,ty lenochu!"pobídla Shinobina mazlíčka Screakyho,kvůli kterému pro Shinobu opravdu nebylo snadné vstát.

,,Tak,jaký je plán na dnešek?"pronesla Yumi a dělala,jakoby si pročítala svůj neviditelný diář.,,Aha!Užívat si života!A seznámit se s mojí novou kamarádkou Shinobu!"Tohle Shinobu rozesmálo.Yumi jí hodně připomínala Natsuko.Byla taková bezstarostná a radovala se ze svého života,i když zrovna neoplýval blahobytem.,,Jé!Koukni!Duha!!!"vykřikla náhle.A opravdu drobný déšť,který padal z téměř čistého nebe nad lesem vytvořil nádhernou duhu.,,Pojď se podívat blíž!"řekla Yumi a už cupitala směrem k duze.Než ale uběhla pár kroků,déšť ustal a duha se rozplynula.,,Asi jsem ji vyplašila...tak zase příště."usmála se Yumi a otočila se na Shinobu.Obě dvě se pak začaly srdečně smát.

,,Takže ty hledáš Sul Chánův palác?"zeptala se Yumi Shinobu s vážným výrazem v tvéři po té,co jí zdělila svůj životní příběh.,,Přesně tak.Tady mám mapu,která by mě k němu měla dovést.Ale nvím,kde právě teď jsem.Třeba mi pomůžeš."odpověděla Shinobu a podalaYumi starou mapu.Ta si jí chvíli prohlížela a pak řekla:,,Vypadá to,že jsi tady!Podívej-tohle je vesnice,nedaleko od ní je křišťálová řeka-tady.Když tu řeku přejdeš a dostaneš se až do vesnice tyrkysového draka,odtamtud se vydáš na cestu přes velkou západní poušť a za ní stojí Sul Chánův palác-vidíš?"Shinobu pokývala hlavou.Byla ráda,že jí to konečně někdo vysvětlil.Čtení v mapách nebylo její silnou stránkou.

,,No,a co ty?Kam půjdeš?"zeptala se Shinobu a pak si zasunula mapu zpět pod šaty.,,Tady už zůstávat nechci.Ráda bych šla s tebou!"odpověděla jí Yumi.,,Tak dobře!Souhlasíš,Screaky?"Shinobu se otočila na malého vakoveverčáka.Ten jen nadšeně pískl a vše bylo odsouhlaseno.