Vánoční zázrak

Když poslední paprsek denního světla zasvítí pod Tatrami, město Poprad se promění v magické místo.
Zatímco obyčejní lidé spěchají domů a ulice se zahalují do tmy, v srdci města ožívá něco neviditelného. Světla vánoční výzdoby začínají pulsovat tajemnou silou, jako by měla vlastní život. To, co bylo během dne pouhou ozdobou, se po setmění mění v brány do jiného světa.
Silný vítr profukuje centrem města, když se z korun stromů ozve zvláštní šelest. Z mlhy, která se tiše snáší k zemi, vystupuje majestátní jelen. Za ním kráčí stádo srn, jejich kroky rozzařují okolí jemným, mystickým světlem. Jelenovy oči září jako dva drahokamy a v jeho pohledu se skrývá starodávná moudrost. Kolem nich se rozprostírá tichý klid, který působí tak podmanivě, až se zdá, že čas zpomalil.
Záhy se z větví stromů ozve další zvuk – stříbrná sova roztahuje křídla a plachtí nízko nad hlavou. Zdá se, že ukazuje směr. Když následuješ její let, zahlédneš v dálce stromy obsypané stříbrnými jablky. Každé z nich vypadá jako zářící drahokam, a tichý šepot v hlavě tě svádí:
„Odtrhni jedno a projdi Branou přání. Splní se ti všechno, po čem toužíš.“
Ale něco tě zastaví. Bránu obejdeš a za ní spatříš něco děsivého – zmrzlá srdce visící ve vzduchu. Některá stále bijí, jako by čekala na záchranu, jiná jsou zcela ztuhlá, ztracená v čase. Před kostelem leží jejich tiché stíny. Pochopíš, že patřila těm, kteří si přáli příliš mnoho.
Rozhlížíš se, přemýšlíš, jak je zachránit. Ale hvězdy nad tebou pomalu mizí a mění se ve zlatý prach, který oznamuje blížící se svítání. Ztrácíš naději, když zahlédneš v dálce slabou záři. Volkswagen Brouk, zapadlý ve sněhu. Nasedneš, ale ručička na nádrži ukazuje prázdno. Zoufale vystoupíš a zůstaneš stát u vánočního stromku, smutný a bezradný.

V tu chvíli zaslechneš řev – koně! Rozběhneš se směrem k nim a spatříš zapomenutý kočár. „Popelka?“ pomyslíš si s úsměvem a bez váhání naskočíš. Zatímco křičíš „Hijáá!“, koně se splaší a uhánějí Popradem. Míjíš magického anděla a míříš k Aréně, kde stojí starobylý Magický express. Je to boj s časem, protože první paprsky slunce už osvěcují Gánovský vršek.
V posledním okamžiku zahlédneš padající hvězdu. Zavřeš oči a šeptem vyslovíš jediné přání:
„Dejte mi víc času…“
Čas se zastaví. Ticho je absolutní. Konečně se dostaneš k vlaku a vložíš zmrzlá srdce dovnitř. Vlak zafučí, odjíždí – a ty víš, že srdce byla zachráněna.
Když slunce konečně zalije město světlem, Poprad se probouzí do nového dne. Jen ty víš, co se stalo. Vánoční výzdoba září jako vždy, ale ve tvém srdci je zvláštní klid. Zázraky se dějí – jen je třeba je hledat.

Foto inspirace: https://www.facebook.com/share/p/1DEhT83gGW/