Shinobu-kapitola12.-Prohra bolí

Shinobu ani nemohla uvěřit vší té kráse kolem sebe.Křišťálové lustry,které měly místo svíček zářivé modré krystalky,broušené vázy a sloupy s vytesanými květinami a zvířaty.Celé to působilo naprosto uklidňujícím a pokojným dojmem.Té nádhery se Shinobu prostě nemohla nabažit.Najednou ji však v přemýšlení cosi zaskočilo.,,Tak tady jsi!"Ozval se ostrý hlas.Shinobu se koukala kolem sebe,ale nikde nikdo nebyl.Jenom velké křišťálové sošky mýtických stvoření a Screaky byly její společností.,,Tady jsem,Shinobu!"Hlas se ozval zas.Tentokrát se zdálo,že vychází od jedné ze soch-té,na které byl zpodobněn obrovský drak budící respekt.Shinobu sochu obešla kolem dokola,ale pořád nikoho neviděla.,,Shinobu,zvedni ta svá očička!"Pravil hlas a Shinobu ho poslechla.Nyní na ni hleděl svým skelným zrakem křišťálový drak.

,,Ahoj,Shinobu.Čekal jsem na tebe."Teď už si byla Shinobu naprosto jistá,že zešílela.Vždyť ta socha na ni mluvila!!!Najednou se ozvala obrovská rána.To ten drak seskočil z podstavce.,,Tak ty jsi živý?"Udiveně vydechla Shinobu a opatrně pohladila draka po jeho šupinaté kůži.,,Ano.Už celých čtyřista let!!"Usmál se Drak.,,Jak je to jen možné,že v našem císařství už tak dlouho přebývá opravdický drak a nikdo o něm nic neví??"Zeptala se Shinobu.,,Na to je jednoduché vysvětlení.Byl jsem celou dobu tady."Usmál se drak,pak ale nečekaně zvážněl.,,Před čtyřisty lety mne vytvořil jeden z předků dnešního císaře Sul Chána-Abeli Chán.Původně jsem měl sloužit jako zbraň proti nepřátelům,ale jelikož naše armáda byla už tehdy známa po celém světě,nebylo mne potřeba.A tak jsem zůstal ve služnách císaře coby vrchní sklář.Udělal do paláce spoustu věcí z křišťálu a taky všechny tyhlety sochy...",,Máš talent!"Nechtěně mu skočila do řeči Shinobu.,,To sice ano,ale jakmile jsem svou práci dodělal,nikdo mne již nepotřeboval.Uklidili mne sem na "horší časy" a pak se o mne již nestarali..."Smutně sklopil hlavu křišťálový drak.Bylo vidět,jak mu lidská přítomnost celé ty dlouhé roky chyběla.

,,To od nich bylo kruté."Poznamenala Shinobu.,,Ano,to bylo.A teď se jim za to chci pomstít!"Řekl drak a doširoka rozevřel své velké,zelené oči.Zračila se v nich zloba a nenávist.,,Ale sám to nedokážu.I když jsem mocnější než všichni lidé v království,Sul Chán mě má ve své moci a tak mu nemohu ublížit.Ale ty..."Drak se na chvíli odmlčel a tak Shinobu využila příležitosti.,,Co,já??"Zeptala se.,,Od té chvíle,co jsi tady z tebe cítím jakousi nadpřirozenou sílu.Takových lidí není mnoho.Ale pokud se takový najde,mohu se do něj vtělit a tak zlomit Sul Chánovu moc nade mnou.",,V-vtělit??"Zděsila se Shinobu.,,Ano,vtělit.Sama o sobě nejsi dostatečně silná,abys Sul Chána porazila,ale s mými skušenostmi bys to dokázala hravě-nebo alespoň tvé tělo."Usmál se drak.,,Jak to...",,Myslím to tak,že až se do tebe převtělím,budu moci porazit Sul Chána a až bude poražen,přirozeně se vrátím do svého těla.",,Ale co bude mezitím se mnou??",,Ty se samozřejmě převtělíš do mého těla."

Shinobu chvíli přemýšlela.Co když ji drak zradí??Co když nemluví pravdu??Co když si její tělo vezme navždy??Ale to je teď už vlastně jedno.Už nemůže nic ztratit.Alespoň se pomstí.,,Jediné,co si přeju je,aby Sul Chán zaplatil za všechno,co spáchal."Promluvila po chvilce mlčení Shinobu.,,Takže??"Pronesl netrpělivým tónem drak.,,Takže tuto nabídku přijímám.",,Výborně!"Zajásal drak.,,Nyní tě musím podrobit poslední zkoušce!",,Co?Jaké zkoušce??",,Jestli chceš přežít,utíkej!!"Drak se hnal na Shinobu tak rychle,až všechna ta křišťálová výzdoba padala ze stěn.,,Já tomu nerozumím!"Hlesla Shinobu,ale drak dělal,že ji neslyšel a hnal se za ní dál přes křišťálový sál."To neni dobrý."Pomyslela si Shinobu.A jen tak tak uskočila tomu velkému drakovi,který po tom,co po ní skočil rozbil křišťálovou lavičku,na které seděla.,,Utíkeeeeeej!!!"

Od tohoto okamžiku nastala opravdová honička.Shinobu utíkala,seč jí nohy stačily,ale drak znal svůj úkryt skrz na skrz a tak se mezi křišťálovými skvosty proplétal mnohem rychleji.,,Jestli mě chytí je po mně!"Pomyslela si Shinobu v duchu.,,Ale utéct mu nemůžu!Musím se tedy schovat!Ale kam?Zná to tu celé skrz nazrkz-našel by mně!No tak!Mysli,Shinobu,mysli...honem!"Drak se k Shinobu až nebezpčeně přibližoval.Nebylo tu,jak utéct.Nepřipadalo v úvahu schovat se za některou ze soch.Drak by Shinobu okamžitě vyčmuchal.,,Mám to!"Zajásala v duchu Shinobu nad nápadem,který pro ni ovšem znamenal,že bude hrát s drakem vabank.,,Musím se mu postavit čelem!Jinak to nejde!",,Ta je ale odvážná!"Pomyslel si drak,stále běžící za Shinobu.Ta nejdřív stála jako socha,ale pak vytáhla svůj meč.,,Ochraň mě!Za dědu!!"Křičela,jakoby meči rozkazovala.,,To bude tvůj konec!"Vykřikoval drak a hnal se na Shinobu.

,,Teď si musím věřit!"Říkala si v duchu Shinobu.,,Věřím si,věřím svému meči,věřím,věřím,věřím!!!!!!"Urputně si opakovala v hlavě.A pak řo přišlo-drak vyskočil na Shinobu.,,Teď,nebo nikdy!!!!!"Shinobu máchla svým mečem ve vzduchu co nejvíc to šlo.

,,Ááááááá!"Z křišťálové místnosti se ozval bolestný výkřik.Nebyl to však výkřik draka,ale výkřik Shinobu.Ta se po ztřetu zklátila na zem a uhodila se do hlavy.Její meč jen stále oddaně ležel vedle ní.

,,Promiň,dědečku,já....jsem to nedokázala...jsem tak ubohá a slabá...."Omlouvala se Shinobu v duchu a přitom se jí vybavovaly všechny vzpomínky.Co jen s ní bude?Sul Chán nebude poražen,protože je na ni moc silný...Shinobu nehybně ležela na zemi v křišťálovém sále plném skvostných soch.Nejspíš už nikdy jejich krásu neocení...