Zbujné ženy sklízejí jahody...

Konečně přišel poctivý podzim se sychravem,deštěm,mlhami,kouřmem ba i s hurikánem.Takový má být,poněvadž se v tom kouřmu,v tom mlhavu zmenšuje a zútulňuje svět a jak se jde zvesela do hospody,když se nad dědinou válí kouř z komínů,nejlíp když se topí hnědým uhlím ,nebo uhelným prachem nacpaným v PET flaškách ,to je hned Ladovská atmosféra.Nemám rád,když je podzim krásný,deprimuje mě babí,ba i indiánské léto,o letos vymyšleném Tereziánském babím létu ani nemluvě.Objektivně to přitom vypadá jako krásný čas,vysoké modré nebe,ještě teplo,ale už cítit předzvěst podzimu,jasné barvy a jakási touha neb volání ..jít dál a dál.Ale nikam by člověk nedošel,míjel by barevné lesy,nad dědinami by ho provázelo tiché vřískání cirkulárek,poslů to konce léta a začátku podzimu.Krásné má být léto,ne podzim.
Přemýšlel jsem,proč mám takové nepříjemné pocity v tom zdánlivě krásném počasí,začínajícím vlastně už v srpnu ...svatý Vavřinec,první podzimec... a je to zřejmě komplex z dětství a z konce prázdnin,blížícího se začátku školy,což fakticky znamenalo konec svobody a začátek deset měsíců trvajícího nevolnictví.Nešlo o samotné učení,ale o povinnost jít dnes,zítra a s menšími přestávkami až do konce června.Ten už,ovšem,byl brán jako takřka součást práznin,moc už se neučilo,byly různé akce,byť totalitní,neb 40 let nám lhali,byly výlety a tak.A ty pocity z dětství ovlivnily pro budoucnost mé vnímání krátkého času svobody a dlouhého času vnuceného poslušenství.
Mlhavý podzim ,když mžilo,však zakryl tyto nepříjemné pocity a přinesl jakési poklidné smíření,už se blížily vánoce,bylo však ještě třeba překonat měsíc československo-sovětského přátelství...jak nevzpomenout klasickou pohádku o 13 měsíčkách,která končila,když Maruška dostala i jablka a uklonila se s otázkou..jak se Vám odměním drazí bratříčci-měsíčci...i řekl Leden...můžeš si s námi 12 zasouložit...a co ten 13 tý optala se Maruška?Na toho se vyser,to je měsíc československo-sovětského přátelství....Dnes už to mladým moc neřekne.Inu nová doba,nové mravy.
Čas je teď jakýsi pomalejší,každý dělá,co třeba jest,hospodář nasísá do bečky jak to kvasí,zpozdilec dodělává zásoby dřeva na zimu,hospodyně si libuje nad kyselým zelím f kameňáku,Jidáš zvolna brouzdá interhnedem,dědek chystá uzení a klobásy a chlapi,jak zmíněno,trousí se do hospody.
Takže..podzim buď pochválen.