Smrt Tutanchamona

Smrt Tutanchamona

Anotace: Povídka o smrti Tutanchamona psaná v 1. osobě. Psáno v roce 2008. Upraveno v roce 2012.

Dnes mi je osmnáct let a mám narozeniny. Mám jet na lovečné tažení. Právě mi kontrolují vůz jestli je v pořádku, zjistili že ano, a tak k sobě zavolám svého psa Astervilla a jedu.

když jsme já a má družina viděli před námi pštrosy, tak jsem si přehodil kolem pasu opratě, bojovně jsem zařval a vyrazil kupředu.

Když jsem byl poblíž tak jsem bohužel najel na kámen vůz se převrátil a já letěl vzduchem.

když jsem dopadl tak jsem slyšel jen nechutné loupnutí v mé levé holeni Ostatní byli daleko za mnou a tak mi nemohli pomoci. Úpěnlivě jsem se nějak zvedl, ale ta bolest byla nesnesitelná. Jak jsem se zvedl uviděl jsem kolem sebe nejméně 10 pštrosů, úplně se mi zatmavilo před očima a když jsem je zase otevřel viděl jsem svého psa jak se na jednoho ze pštrosů vrhá aby mě zachránil, takže za oběť jsem mu nepadl já ale můj ubohý psík.

Už je to nějakou dobu co jeho psí mumii dali vedle ostatních, mých dávno mrtvých domácích mazlíčků. Viděl jsem jak ho dávali do sarkofágu. Furt se nemohu vzpamatovat s toho že zemřel. Při jeho mumifikaci jsem poprosil královského holiče aby mi vyholil obočí na znamení smutku po mém psíkovi. Ta moje noha se furt horší, horší a horší mám v tom asi infekci bolí to jak něco je to děsné naštěstí se o mě stará má 22 letá žena Anchesenamon se vším mi teď musí pomáhat cítím se jako mimino. Furt kvůli té noze jen ležím na jiné válečné tažení mě můj lékař a moje žena nikdy nepustí. Cítím se fakt děsně Aje s Haramhebem furt chodí všude spolu a chodí od rohu k rohu a divně na mě koukají jako by čekali že zbohatnou, ale je to naopak už je mi osmnáct nebudu žádné poradce potřebovat. Ta noha vážně bolí před chvílí jsem byl u doktora a ten mi řekl že to je ošklivá infekce. Ale včera když mi ten vůz předtím než jsem vyjel kontrolovali tak byl v pořádku, někdo to kolo musel povolit jinak to není možné!

Nikdy nezapomenu na to jak jsem vyjížděl z Théb, na to jak dusaly podkovy mých koní po vydlážděné cestě, jak se lidé otáčeli když jsem projížděl kolem nich... Teď tu jen tak ležím a nemám co dělat jediné co mám je špatná zpráva kterou mi dnes odpoledne oznámil můj lékař, nožná že umřu ach jo. Nikdy ale nezapomenu jak jsem jel z Théb ani na to jak jsem viděl antilopy a pštrosy ti jak když mě slyšeli tak si lehli do písku tehdy jsem si myslel že to bude snadná kořist chyba lávky! Teď tu takto ležím ze zlomenou nohou a umírám další díl nebudu moct psát (to už asi budu ležet v sarkofágu) tak za mě bude psát moje žena Anchesenamon. Zbohem!

(po krátké době Tutanchamon vážně zemřel)

Takže tohle píšu já Anchesenamon, žena Tutanchamona, můj manžel dnes o půlnoci šel spát. Protože něco musel řešit a měl tam lidi musela jsem ho vzbudit už v osm ráno, ale nešlo to. Bylo mi to divné zavolala jsem Ajeho a královského lékaře, který mi řekl že je mrtvý. Zabila ho ta infekce co měl v holeni.

Dnes byl pohřeb bylo to smutný byly tam i profesionální plačky které bědovaly a rvaly ze sebe šaty a na sebe házely písek. I já jsem řvala když zavírali víko jeho první rakve, vrhla jsem se na jeho mumii a chtěla jsem ho držet do své smrti.

Nechci si vzít Ajeho!

Dnes jsem poslala dopis Chetickému králi.

"Můj muž zemřel ty máš dospělé synypošli mi jednoho z nich udělám z něj krále Egypta"

Chetický král přijal mou prosbu a poslal mi svého staršího syna společně s dopisem.

"Kde je syn krále Tutanchamona? zemřel snad?"

Ale budoucí následník trůnu nedorazil Aj si na něho počkal.

Já si tedy musím vzíti za muže Ajeho, já 22 letá vdova po Tutanchamonovi. Ajemu je již 65 let.

Nechci si vzíti muže, který by mohl být můj otec!

Ach jo co si jen bez Tutanchamona počnu? Dnes byla svadba Aje se stal faraonem a já jeho ženou. Co si počnu? Alespoň se modlím k Amon-Rheovi aby se Tutanchamon bez problému dostal na onen svět vím že Anubis ho tam pustí, ale co já?

Aje už má druhou ženu a já upadnu do harému, ale zneškodnit Ajeho?

To by mi Haramheb mikdy neodpustil! Vždyť to ho zabil Aje tu noc jsem ho viděla jak jde směrem koně!

A tam měl Tutanchamon i onen vůz šla jsem Ajemu naproti, když mě podkal tak se něják potutelně usmíval. Ano to on povolil to kolečko to mu neprojde! Dnes v noci ho zneškodním.

Autor Simmie, 23.09.2012
Přečteno 1118x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tvá povídka se opírá o skutečné události, což oceňuji. Málokdo si dá práci s podklady. I psaní v první osobě byl dobrý nápad. Když však píšeš v první osobě, musíš čtenáře přesvědčit, že jsi Tutanchamon, což se ti nepovedlo. Ať už se jednalo o samotné vyjadřování, které se k faraónovy nehodilo a nebylo autentické, nebo o slova jako "furt", u kterého si nedokážu představit, že by tak vysoce postavená osoba používala. Zdá se mi, jako by tvůj Tutanchamon byl pětileté dítě. Vím, že se ti to zdá jako drobnost, ale právě tyto drobnosti v textu nejvíce udeří do očí. Další, co podkládám za značně nedopracované, je uvedení Anchesenamon větou typu: Takže tohle píšu já. Takhle okaté uvedení další postavy, obzvlášť v první osobě, je odrazem amatérismu. Též výměna dopisů mezi princeznou a králem Chetitů na mě působí tak, že král bydlel kousek od ní a že si posílaly psaníčka.
Poslední věcí je gramatika. Já se na ní málokdy ohlížím, ale tady je tolik chyb, především co se týče čárek, že nemám na vybranou. Každopádně to hodnotím jako dobrý pokus, který je třeba přepracovat a to radikálně. Autentičnost je velice důležitá a to i v maličkostech.

06.02.2015 13:46:35 | El Fantasto

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel