Zázrak mladého kamelota

Krátce před Vánoci, postával na rohu náměstí mladý kamelot Francek. Vítr rozséval sněhové vločky po okolí a studil pod kabátem. Za celý den moc novin neprodal, neboť lidé spěchali do vyhřátých domovů.
Kamelot neměl peněz nazbyt, přesto se snažil přivydělat tím, že občas do novin zaslal nějakou svojí báseň, či fejeton. Jednoho rána se kamelot v tisku dočetl, že do městečka kde žil, přijede na svátky kněžna Vilma z Kolovrat z nedalekého zámku. Francka to mile potěšilo a nazítří spatřil projíždět městem kočár s koňským spřežením.
Z vozu Vilma zahlédne kamelota a dá poručit zastavit kočár. Načež se obrátí na svojí služebnou Uršulu, aby koupila noviny. Uršula tak učiní a po chvilce se vrací do kočáru. Kočí dá povel koním a brzy se ztratí v úzkých uličkách.
Když se Vilma, Uršula a komoří ubytovali, přečetla si kněžna noviny, kde jí na poslední straně zaujala báseň podepsaná iniciály F.D. Zavolala svého komořího, aby kontaktoval redakci místních novin a zjistil kdo je autorem básně.
Komorník brzy zjistil, kdo publikoval verše do novin a spěchal vše oznámit Vilmě. Hned druhý den se kněžna sama vypraví na náměstí, kde potká kamelota,
jak prodává denní tisk.
,,Přeji vám krásný den, mládenče.'' Představí se mu Vilma.
,,Jsem kněžnou z nedalekého zámku a velice mne zaujala vaše báseň v novinách. ,,Ráda bych vás tímto pozvala na svůj zámek a nabídla vám týdenní tvůrčí pobyt.'' ,,Jídlo a veškeré vybavení mého zámku je vám plně k dispozici.'' Kamelot zrudne, jako mák a stydlivě povídá:
,,Jmenuji se Francek a velice vám děkuji, paní kněžno, jsem nesmírně poctěn vaší nabídkou a rád přijímám.''
Za pár dní přijede na náměstí bohatě zdobený kočár se dvěma bělouši. Lidé, jež stojí okolo se nestačí divit, když vidí, že do něho Francek nasedá.
Když dorazí na zámek, vítá Francka na nádvoří kněžna se služebnictvem. Vilma posléze kamelota provede celým zámkem a Francek nestačí žasnout a obdivovat tu krásu a luxus. Nikdy totiž nic podobného neviděl.
Když se přiblíží čas oběda sešli se všichni okolo bohatě prostřeného stolu, na kterém se třpytily zlaté talíře, stříbré skleničky a mosazné příbory.
Francek samořejmě vůbec netušil, jaká lžíce, nebo vidlička se používá na jednotlivé chody, ale Uršula mu vždy ochotně a nenápadně poradila.
Najednou se otevřely obrovské dveře a vstoupila Vilmina dcera Josefína Marie z Kolovrat.
Vilma jí usadila vedle Francka a vzájemně je představila.
Josefína byla mladá a pohledná a měla bohatě zdobený šat. Kamelot byl z té krásy okouzlen a i Josefíně nebyl jinoch lhostejný a tak se stalo, že se do sebe zamilovali.
Po pár dnech šli společně za Vilmou, oznámit tu radostnou novinu.
Kněžna však svraštila čelo a řekla: ,, Drahá dceruško, Francek je sice hodný mladík, ale je to jen pouliční prodavač novin, tobě vybereme urozenějšího a bohatšího ženicha.'' ,, Hned zítra přijede na zámek rytíř Johan z vedlejšího města.''
Nešťastná Josefína vyběhla s pláčem z místnosti a Francek jí doprovodil do její komnaty.
Druhý den ráno přijel na Vilmin zámek urozený rytíř Johan se svojí družinou, hned se začal dvořit Josefíně, ale ta ho ignorovala. a srdce jí hořelo jen pro Francka.
Rytíř si jejich náklonosti všiml hned u večeře, neboť Francek a Josefína se k sobě náramně měli. Johan proto zašel k Vilmě a ta mu pověděla, že Francek je pouliční prodavač novin a na zámku je na její pozvání. Nečekala však, že by se do něho zamilovala její dcera.
Johan bedlivě kněžnu vyslechl a poněvadž si na Josefínu myslel, hned přemýšlel, jak by získal její srdce.
Další den ráno spatřil Francka s Josefínou, jak se ruku v ruce prochází zámeckým parkem. Najednou dostal ďábelský plán. Odběhl do zámku pro dva kordy, zavolal na Francka a než se kamelot vzpamatoval, už držel v ruce kord, který mu Johan hodil. Rytíř ho vyzval na souboj o ruku Josefíny. Chudák Francek neznal ani základy šermu. Chvilku spolu opatrně šermovali a najednou se stalo to s čím nikdo nepočítal! Rytíř Johan při couvání uklouzl po kusu ledu, tak nešťastně, že se zřítil z výšky na dvůr. Všichni se okamžitě seběhli k bezvládnému tělu, ale vše bylo marné, byl na místě mrtvev.
Po pár dnech truchlení, za mladého rytíře, přišli Francek a Josefína k Vilmě se souhlasem ke sňatku. Vilma, když viděla neutuchající lásku své dcery a Francka, nakonec po dlouhém přemlouvání se svatbou souhlasila a dala oboum požehnání k zásnubám.
Po velkolepém sňatku Josefíny a Francka se z mladého kamelota stal vážený a urozený muž.