12 let...

Co je 12 let? Roky štěstí či smutku? Rozumu či hlouposti. Dobrodružství či nudy? Je to zapeklitá otázka? Otázka, která nemá odpověď. Nebo má? Poraď mi přírodo. Ty nekonečná, krásná a všemi obdivovaná. Nespoutaná a překvapující.
Je to překážka? Ano? Ne?Dejte mi odpověď. Potřebuji jen jedinou odpověď. Nebo nevíš? Je vůbec nějaká odpověď? Lidé mě odsuzují, víc a víc. Ale já si to nevybrala. Srdce si vybralo samo a já nemohla nic dělat. Nic...jen přijmout dar osudu. Promluvte, prosím. Trávo, květino....strome?
Co ty starý strome, co si o tom myslíš?
,,Lidé, copak lidé...všichni jsou stejní...jako kapky vody v jednom moři." zašeptá starý strom do dáli. Do temné dálky rozléhající se široko daleko. A přitom nikdo nenaslouchá. Nikdo. Jen rostliny a zvěř. Všichni se na mne koukají, vidí mi až do srdce...přímo do srdce. Už nemám žádné tajemství. Co ty kapko rosy,kamení...vodní hladino?
,,Svět by se obešel bez lidí." zazpívala vodní hladina a otevřela svou tvář. Byla milostivá a krásná. Tuze krásná. Její jemné vlnky se houpaly a houpaly, navzájem splývaly. Její tajemno zářilo donekonečna.Její dno, na které nikdo nedohlédl, bylo tak daleko a přece blízko.
Tak daleko, tak blízko, tak daleko a přece blízko. Blízko, blizoučko, stačilo natáhnout ruku.A jemně se prstem dotknout. Ale mocná síla...síla, jež nešla přelstít, mne táhla zpátky. Zpátky k paprskům slunce... nechtěla jsem a zároveň musela. Cítila jsem napětí. 12 let? Co je 12 let? Slunce, ty na vše vidíš!,, Lidský chtíč je nezastavitelný a lidské zákony, ach ty zákony, kdyby v nich byl alespoň kousíček spravedlnosti." zazářilo slunce. Oslepila mne nekonečná zář. Přírodo, osvoboď mne z těch pevných pout. Prosím, slunce, vodní hladino, mocný strome...nechci zpět.
,, Lidé se musí naučit dokončit rozdělané." zaduněla tmavá skála. Tak tmavá a mocná, až z toho mrazilo.
,, Nevěnujeme ti smrt, pokud ty něco nedáš na oplátku." zapěla obloha.
,, Dodělej rozdělané." zaduněla mocně skála.
,,Co je 12 let? To zjistíš sama. Poznáš to, tak proč chtít smrt?" znělo do dálky a ona už nepřemýšlela.
Nepřemýšlela o těch 12 letech. Jí bylo 20 a jemu 32. Co je 12 let?
Jen lidský výmysl, lidské pravidlo.