Anděl, dívka a mlčení

Nocí zní líbivá a energická hudba nedbaje na to, že všichni šli již spát. Ulicí plnou domů proplouvá hustá bílá mlha. Okna se rozsvěcejí, jedno po druhém. Malá, mladá a krásná dívka vstoupí do této ulice, sama! Hudba začne hrát ještě hlasitěji. Lidé koukají z oken a chtějí vynadat viníkovi, který je nenechá spát, ale jakmile uvidí dívku, dívku okolo, které svítí i fialky ohromnou září jako slunce, přestanou si mumlat po vousy a přestanou mít chuť na někoho řvát kvůli hudbě, která je hlasitá, ale na poslech příjemná a dodávající energii tělu. Oněmí! Všichni na jednou a do jednoho! Dívka dál prochází ulicí a pohledu všech lidí okolo v oknech si nevšímá. Kouká do země, ruce v kapsách u dlouhého hnědého kabátu a potutelný a krásný úsměv skrývá pod blond vlasy, dlouhémy do půl pasu.

Na konci ulice se jen ohlédne za zvědavými lidmi a ti hned zalezou do svých bytů a na celou noc mají vystaráno. Onu dívku budou mít v hlavě na dost dlouho. Večer nemohou usnout, pořád jí vidí jak prochází ulicí a okolo ní jasná záře. Nebyl to anděl? Ptají se sami sebe, ale neodváží s nikým jiným o ní mluvit. Přece nebudou vypadat jako blázni před ostatními! Druhý den všichni dělají jakoby se nic nestalo, jakoby nikdo nic neviděl!

Chladná noc, ticho, zase ulicí proudí ta bílá mlha, ale dnes je daleko hustější. Muž, který onou ulici chce projít a dojít domu mlhu ani nevnímá, vnímá onu dívku, která z té mlhy vystupuje, poznává jí. Viděl jí ve svých snech a pak jedné noci v jejich ulici. Nikomu o svých snech nevyprávěl, ani o té noci kdy jí viděla celá ulice. Dívka šla přímo k němu. Strach měl v očí a nejistotu v srdci. Usmála se a podala mu ruku. S bušením srdce a strachem ruku přijal a spojil jí s její. Kráčeli vedle sebe, mlčeli, ale on už věděl, že mlčet nebude, všem řekne co se mu stalo, už nebude o té dívce mlčet! Už nikdy!

Zastavila ho. Její krásná tvář byla vážná, její oči se zapíchly do jeho a potichu mu řekla: „Chceš kráčet štěstím se mnou aniž bys mlčel?“. Usmál se, chytl ji za ruku, políbil a nahlas, aby všichni slyšeli jeho rozdrhnutí zakřičel na celou ulici „Samozřejmě! Už nikdy nebudu mlčet! Už nikdy nebudu stát a koukat aniž bych řekl svůj názor, svoje myšlenky. Budu se bít za svá slova. Vystoupím z řady!“