Vyhlídka noci

Vnímala jsem jeho tělo tak jako žádná jiná. Každá pro něj byla jen hračka, kterou si koupil a rozbil, ale já ne. Mě si nemůže jen tak koupit. Nabízela jsem se mu z čisté lásky a ne pro peníze. To nikdo nemohl pochopit. Milovala jsem upíra! Co je na tom? Je to člověk jako každý jiný, jenom se schovává v šeru a jeho tvář nikdy nezestárne. V této době upíři pro lidi znamenali smrt. Jejich tesáky byly nejobávanější ze strany lidí, tak jako pro upíry sluneční světlo, které nikdy nemohli poznat. Moc jsem chtěla abych byla jednou z nich, ale on to nedovolil. Nenáviděl podobu upíra. Pro něho to znamenalo smrt a pro mě život. Dosud jsem chtěla zemřít a nikdy už neokusit muže, ale když se objevil on probudila se ve mně všemocná síla, která tuto myšlenku zahnala. Láska to je ta síla, on to ví, já to vím, nikdo jiný nemusí. Jestli ho začnou vyhledávat probodnu všem srdce, kůly které na něho vytáhli. Oni neví, že kůly mu neublíží a ani nic z těch vybájených věcí. Je nesmrtelný, tak krásně se to vyslovuje. Všichni pátrají po věčném mládí a přitom se stačí nechat pokousat od dětí šera. Můj Matt, celým jménem Marcus Augustián Tetra Triton, zvláštní jméno vždycky jsem chtěla vědět odkud ho má, ale on o tom mluvit nechce, nedovolí mi ani abych mu říkala Marcusi, nechápu to ale věřím mu jako nikomu jinému. Známe se sice je pět dní, ale vím že ho opravdu miluji. Bojím se o něho je to psanec. Bojím se že jednou se v noci probudím a neucítím ho vedle sebe ležet. Bojím se, že když trochu zestárnu opustí mě a nikdy už ho neuvidím. Spousta věcí se může stát, ale taky nemusí. On trpí a já to vidím. Chci z něho sejmout tu jeho mučící kletbu. Chci aby žil. Chci aby byl šťastný. Jmenuji se Elizabeth Jorniss. Jsem obyčejná číšnice z Sunwalley a právě v malé kavárničce na rohu mého domu to všechno začalo.

„Sunny, ty stupidní naivko! Co si myslíš že zas děláš?“ řvala z kuchyně Patty. „ Co je Patt?“ „Co zas Sunny provedla“ zeptala jsem se. Patty se otočila na svých ohromných podpatcích a s tím svým skvělým šklebem mě totálně odzbrojila. Patty je Portoričanka . Její blond vlasy se k snědé barvě obličeje báječně hodily, ale stejně to příšerně přeháněla s dietou. Nemyslím si, že žena jejího kalibru by nedokázala za chvíli sbalit deset chlapů. Vždyť oni zakopávali o vlastní nohy, vždy když se za ní otáčeli. S chlapy teda vůbec problém neměla, ale špatně vybírala nebo spíš by neměla vybírat vůbec a nějakého mužského si konečně najít. Vždyť žije jako jeptiška. Za to Sunny ta si chlapa i s těma pár kily, které měla vždycky najít dokázala, ale jejich vztah nedokázal dlouho vydržet. A já? Já byla ráda, že si mě vůbec někdo všimne. Nepopírám nejchudší jsem zrovna nebyla, ale taky ne holka jako velryba.Každý mě obdivoval jen za mé husté vlasy. Svým způsobem jsem byla sexy a to právě díky mým vlasům.Byly podbarvené, se shora blond a ze spodu hnědé. Už odmala jsem byla bruneta. Sice dosahovaly jen délky k ramenům, ale byly nádherné. K tomu modré očička a čertovskou postavu. S klukama jsem dokázala blbnout. I přesto jsem se chlapů stranila. Nevím asi jsem zbabělá, ale jednou se najde ten pravý. V to věřím už od svých šestnácti a teď tu stojím v jednadvaceti s dvaadvacetiletou Portoričankou a pětadvacetiletou z Los Angeles. Mám je obě moc ráda, ale někdy se chovají jako dvě malý holky. Teď zrovna se hádaly kvůli chlapovi.
„Ta naivka se zas vrátila k tomu budižkničemu z hospody u Rachel“ vlepila mi Patt do obličeje. „On žádný budižkničemu není, jenom neví kdy přestat“ odpověděla naštvaně Sunny. „Jasně, že je. Vždyť tě okrádá! Copak to nevíš, že za tvoje peníze si kupuje děvky, které mu po nocích dělají společnost. Nevím jestli o tom víš, ale v činžáku si o tom povídá kde kdo. Jenom ty nedokážeš pochopit, že je to ten největší hajzl, který žil“ ječela z plných plic Patt. To už bylo moc i na Sunn. Zhroutila se do křesla a začala vzlykat. Patt ihned vychladla a přidala se k ní. Bulely tam jako dvě holčičky a omlouvaly se jedna druhé. Tohle na nich mám moc ráda, i když jde do tuhého dokážou podržet a pomoct samy sobě. Vzala jsem ty dvě bulátka a pořádně je objala. „Holky, dobrý. S tímto melodramatem budete muset počkat až do zavíračky. Za chvíli se tu přiřítí hosté“ popleskala jsem je s úsměvem po ramenech. „Bože doufám, že zas nepřijde Stoneová a nebude vykládat o tom svým synátorovi, protože opravdu si sním večer nechci zajít do kina“odklusala s těmito slovy Patt do kuchyně. „Sunny, pojď musíme sklidit židle ze stolů.“ Vzala jsem Sunn za ruku a táhla ji připravit kavárničku.
Naše kavárnička sice není nijak veliká, ale za to jsme si to tu mohly uspořádat jak chtěly. Jack, náš šéf, nás tu nechal všechno zařídit bez ohledu na peníze. On ani nepotřeboval šetřit, patřil k těm největším zvířatům v Sunwalley. Rozdělily jsme kavárnu na tři části a každá si udělala prostor takový jaký chtěla. Patt měla čínskou část. Ohromné bonsaje a velký čínský drak bylo na tom to nejlepší. Všechno si Patt malovala sama. Nádherně malovala, ale sama to nijak moc neprožívala. Místnost byla v žluté barvě. Tedy spíš jen část, protože skoro všechny stěny měly zlatavý nádech. Jelikož přes všechny zdi bylo namalované slunce. Opravdu skvost. Sedačky měla v oranžové barvě spolu s malýmy stolíky, které byly tmavě černé. Opravdu její číst byla nádherná. Část Sunny byla v růžovo-modrém stylu. Taková ta zamilovaná část. Modré stěny spolu s růžovými křesly a růžovo-modrými stoly báječně vycházely. Taky proto se tu vždycky scházela s mužskými, protože erotika za všechno. Má část byla nejobyčejnější. Zelené stěny s obrazy džunglí a vodopády k sobě pasovaly a takové šikovné dřevěné houpající stoličky s proutěnými stoly, nabízely lidem exotiku a odpočinek. Na strop jsem nechala namalovat droboučké žluté květinky, aby to nevypadalo tak ochuzeně. Stejně jsem měla ze své části nejlepší pocit.
to be continued:))