vyhlídka noci sedmá část

Jako každý den i dnes jsem musela jít pracovat. Potom co jsem se zcela vzpamatovala z toho hrozného snu, jsem si uvědomila, že mě má minulost nikdy neopustí. Nechtěla aby ji minulost zase doběhla, ne potom co se ji stalo. Rodiče měla moc ráda znovu by s nimi chtěla být, bráchové by si ji zase dobírali a ona by si uvědomila proč má svou rodinu tak ráda a že je s nimi šťastná. Ale toto byla jen světlá část toho co ji potkalo. Chtěla zapomenout na ty hrozné dny ve škole s Patrikem na to když ji zcela opustili kamarádi protože se zapletla právě s Patrikem.Ale ona přece za nic nemohla taky ji podvedl a vzal jí její hrdost. Nevěděli co ji udělal, nikdy by jim to ani nedokázala říct . Byla vyvrhel, ale nezklamala rodiče. Učila se a když ji potom poslali dál studovat, měli s ní radost.
„Lis co ti je?“ zeptala se Sunn. „Ale nic jen jsem se špatně vyspala.“ Protáhla jsem se a nepřítomně pohlédla na Sunn . „Sunn, nevíš kdy přijde Patt?“ „Ne nevím, ty si s ní přece v bytě, myslela jsem že je nemocná když tu s tebou není.“ „Vypadá to, že si včera asi nějak moc užívala.“
S obelhávajícím úsměvem jsem odešla dozadu. Jediné co bych teď potřebovala je aby se Sunn vyptávala. Dnes opravdu nemám náladu. Doufám že Patt přijde každou chvilku. Začala jsem přemýšlet o včerejšku. Ne o Mattovi i když jsem chtěla, přemýšlela jsem nad vampem. Dnes večer by měl sedět v té cukrárně. Nechápala jsem proč mě tak přitahoval. Možná mám jen ukvapené myšlenky a ten muž vůbec není tak hrozný jak mi připadá. Možná jsem jen někoho špatně posoudila. Budu statečná a půjdu se tam kouknout. Stejně mě nezná a dokonce ani neví jak vypadám. Kdyby se mi nelíbil normálně vypadnu, nebudu z toho dělat takovou vědu. Prostě to zkusím a uvidím. Psychicky jsem se připravovala a přitom obsluhovala hosty. Patt se dostavila až kolem jedné hodiny.
„Holky moc se omlouvám, opravdu moc, ale včera se mi to trochu protáhlo a potřebovala jsem se vyspat. Tak mě Petr vzal k sobě a já tam usnula“ omlouvala se ještě ve dveří. „Tak tohle máš u mě Patt, příště se na tvé zákazníky vykašlu, ale odpustím pod podmínkou, že mi řekneš co jste spolu dělali“ šibalsky zamrkala Sunn. „Ale no tak Sunn nech ji, copak nevidíš jak se červená“ dobírala jsem si ji taky. „Dobrý holky doufám že si to užíváte stejně jako já včera“ řekla prostě Patt a beze slova odešla dozadu. Obě jsme se na sebe podívaly. „Myslíš, že spolu něco měli? “zeptala se Sunn. „Nevím, ale taky bych to ráda věděla“odpověděla jsem a než jsem stačila mrknout byla Sunn pryč.
Celé odpoledne z Patt páčila co spolu dělali, ale ta se nenechala zviklat. Dál odolávala jejímu nátlaku až to samotnou Sunn přestalo bavit.
„Tak holky vypadá to zas na zavíračku“ řekla jsem a uklízela zbytky na stolech. „Jo celkem se dnes těším do postele“ zívla Patt a pomohla mi. „Ale, ale copak vy dneska s Petrem nic nepodnikáte?“ zkoušela to dál Sunn. „Představ si že ne, řekla jsem mu že se potřebuji prospat a stejně zítra je sobota. Máme celý den pro sebe“ nenechala se Patt. Sunn se urazila a radši šla uklidit židličky. Dneska se ji fakt nevedlo. Pousmála jsem, ale jen lehce. Patt si toho všimla.
„Lis nebuď smutná určitě se objeví“ usmála se Patt. Celkem mě dostala skoro jsem zapomněla na Matta. Teď mi teprve došlo, že se měl dneska ukázat. Asi měl něco důležitého. Stejně se uvidíme v činžáku. Určitě se uvidíme v činžáku. Nejdřív se půjdu kouknout na toho fešáka v cukrárně a potom si odchytím Matta a potom si to musím ještě domyslet.
„Hele holky vadilo by kdybych dneska vypadla dřív já? Potřebuji ještě něco zařídit!“ prosila jsem svými psími očkami. „Ale vůbec ne, jdi taky jsi tu za nás zavírala“ posílala mě pryč Sunn. „Jasně běž, ať už tě tu nevidím…. a večer chci detaily“ pošeptala mi Patt do ucha. Rozesmála jsem se a odešla. Opravdu tyhle dvě jsou strašný drbny. Doma jsem na sebe hodila vkusný zelený šaty a spěchala k cukrárně. Když jsem před ní stanula, chvilku jsem zaváhala. Mám jít dovnitř? Co když toho potom budu litovat? Ale ne prostě to zkusím a jestli to nepůjde vymluvím se, že musím být brzy doma. Pořádně jsem se nadechla a s výdechem vstoupila dovnitř. Byla to velmi roztomilá místnost. Tady by bylo nádherný prožít rande. Místnost byla velká jako málokterá tělocvična. U dveří byla kasa a samé sladkosti, které zabíraly jen málo místa jinak byl celý prostor zaplněn stolíky s židlemi. Ze začátku to byla obyčejná část, ale vzadu byla intimní část pro plánované randění. Opravdu tak tady bych chtěla menší romantiku. Rozhlížela jsem se kolem, jestli někde nezahlédnu bílou růži a muže v obleku. Bílou růži jsem objevila, jenže nikdo neseděl u stolu. Asi si zašel na záchod. Co teď? Bylo by divné jen tak povstávat a počkat až přijde. Sedla jsem si tedy opodál a objednala kávu. Krásně jsem viděla až dozadu. Nevím jestli to bylo dlouho, ale pořád se nikdo neobjevoval. Už mi dokonce přinesli i kávu. Nehodlala jsem čekat dlouho, ještě tak deset minut a vzdávám to. Sice ještě neuběhlo deset minut, ale káva v mém hrnečku se najednou ztratila, tak jsem se rozhodla odejít. Vypadalo to jako by na to právě ten muž čekal a vylezl ze stínu, kde jsem si ho vůbec nevšimla. Zrovna jsem vracela hrnek a pomalu se otáčela ke dveřím, když tu mě někdo vzal za ruku