Večerní Woo-Doo

Večerní Woo-Doo

Jednou ke konci prázdnin jsme si chtěli s kamarády udělat uzavírací večer u ohně.
,,Túú-t, túú-t,túú“,,Halo?“ozval jsem se v telefonu.,,No čau,tady Honza, tak půjdeš večer?“ ,,A kdo jde ještě Honzo?“,,No zatím Petra, Jana, já a ty“rychle odpovídal Honza.,,Hmm,“přemýšlel jsem,, jo půjdu“,,Jo a vezmi si nějaké pití, ať tam nelekneme žízní“hned poučoval Honza.,,Jasně, tak čau“loučil jsem se.,,Čau večer“opětoval Honza.
A tak jsme se večer sešli.Měli jsme kousek od naší vesnice chýši, kterou jsme si postavili z větví a klacků.Uvnitř to bylo dosti skromné.Pouze lavička, kterou jsme si též postavili, ohniště ze starého grilu a od stropu visící bylinky, které tam navěšely holky.
Nejdříve jsme byli před chýší.Povídali jsme si, až Honza řekl:,,Už jste slyšeli o Woo-Doo?“,,Jo“ prohlásil jsem.Ale protože holky vypadaly, jako kdyby nevěděly o co „go“, tak se Honza dal do vysvětlování.,,Je to určitý druh černé magie.Plno lidí si myslí, že to dělají pouze černoši, ale to není vůbec pravda.Na celém světě jsou tisíce vyznavačů Woo-Doo.“
,,A jak se to Woo-Doo dělá?“zeptala se Jana.,,No, to si uděláš takovou panenku, a tý pak provádíš to, co chceš aby se stalo tvé oběti, viď Honzo?“snažil jsem se ukázat, že i já něco vím.,,No, asi jo“váhavě přikyvoval Honza.,,Já si myslím, že jo“obhajoval jsem své teorie.,,Četl jsem to na netu.“snažil jsem se podložit pravdivost mých slov.,,Tak to bude pravda“rozesmál se na celé kolo Honza.,,Tak už chápete holky?“zeptal se po uklidnění Honza.,,Jo, jakž takž“odpověděli holky.
A tak šel hovor dál a už jsme se o tom nebavili.Najednou mi Honza pošeptal:,,Hele pojď si z holek vystřelit.“,,Klidně, ale jakým způsobem?“optal jsem se.,,Uděláme si takovou Woo-Doo panenku a budeme holky strašit, že je začarujeme“vymýšlel Honza.,,Jo to bude dobrý“schvaloval jsem ten návrh.,,Tak jdem?“optal se ještě Honza pro pořádek.,,Jo“schválil jsem opět.
A tak jsme zmizeli a holky si toho snad ani nevšimly.,,Z čeho to uděláme?“zeptal jsem se.,,Hadr asi nemáš co?“řekl Honza,,Proč zrovna hadr?“nebylo mi jasné.,,No Woo-Doo panenky bývají z hadru, ne?“tázavě odpověděl Honza.,,No, ani ne, to je spíš ve filmech.“odporoval jsem.,,Z hadru je většinou jenom hlava.“dál jsem mudrcoval.,,Aha, to jsem nevěděl.“hlesl Honza.,,Tak to uděláme z klacíků?“napadlo Honzu.,,Tak jo“zase jsem schválil.,,Sežeň klacky, já dojdu pro hlínu s vodou“začal jsem organizovat výrobu panenky.,,Na co hlínu s vodou?“podíval se na mě nechápavě Honza.,,No na hlavu asi, z čeho jí jinak chceš udělat?“vysvětloval jsem.,,To máš pravdu.“chápavě souhlasil Honza.A tak jsme po chvíli složili Woo-Doo panenku.Když jsme panenku uznali za způsobilou k ohni, tak jsme šli za holkami.
,,Hele Jano“,řekl jsem ,,co pro tebe máme.“,,Co to je?“udiveně se ptala Jana.,,Ty to nepoznáváš?“divil jsem se.,,Ne.“odpověděla suše Jana.,,To je Woo-Doo panenka.“prohlásil Honza.,,Není pravá.“bránila se Jana.,,Proč myslíš?“tázal jsem se jí.,,Není z hadru.“pevně řekla Jana.,,Ale to vůbec být nemusí“využíval nově nabytích informací Honza.,,Přesně tak!“doplnil jsem.,,Hmm, a co s ní chcete dělat?“řekla už trochu rozmrzele Jana.,,No co, použít ji.“řekl jsme,,A na koho?“,,Na tebe přece!“bafl jsem na Janu.,,O tom se nežertuje!“ promluvila dosud mlčící Petra.,,A kdo říká že žertuji?“,,Dívej!“a na důkaz svých slov
jsem panenku hodil do ohně.
To už Jana nevydržela a utekla z chýše od ohně ven.Petra se na nás podívala a konstatovala celkem výstižně:,,Kluci, vy jste blbí!“ a běžela za Janou.Doběhla jí.Jana brečela.,,Jestli se mi, škyt, něco stane, škyt.“vzlykala Jana.,,Ale, vždyť kluci si dělali jen srandu.“chlácholila ji Petra.,,Co by se mohlo stát.“dál upevňovala své tvrzení.,,Myslíš?“zvedla Jana ubrečené oči na Petru.,,Jasně.“usmála se na ni Petra.,,A pojď zpátky do chýše k ohni.“pobízela Petra Janu.,,Tady je zima“prohlásila Petra.
A tak se holky vrátily a už jsme se o tom dál nebavili, akorát jsme se Janě omluvili.Pak jsme pokračovali v loučení s prázdninami a už jsme na ten incident zapomněli.Po večírku, pokud se to dalo nazvat večírkem, jsme se rozešli domů.
A tak skončily prázdniny, začal nový školní rok.Asi 3.den po skončení prázdnin, když jsme přišli do školy, už nám bylo jasné, že se něco stalo.Všichni učitelé se tvářili vážně a ustaraně.To nám bylo divné.Ale nejvíce nás překvapilo, že nepřišla Jana.Poté co začala hodina do třídy vstoupila třídní učitelka a s kamenným výrazem se postavila před třídu.Pak se zhluboka nadechla a začala pomalu mluvit.Ve třídě bylo tísnivé ticho a napětí.
,,Vaše spolužačka, Jana Horáková, včera…včera uhořela, spolu s rodiči při automobilové nehodě…“