vnitřní hlas

Sedíš a přemýslíš. O čem? O tom jaká jsi. Jestli jsi člověk nebo jen stroj. Žiješ nebo se tvé tělo skládá jen ze šroubků, matiček a oceli? Stroje nemají duši, oni dělají vše automaticky. A co ty? Rozhoduješ se podle sebe nebo podle toho, co řeknou ostatní? Jsi svá? Sama sobě pánem? Jsi originální nebo jen obyčejnou kopií? Nevíš?! To bys ale děvče měla. Měla by jsi si uvědomit co jis začl. Jsi dítě štěstěny nebo ďábla? Pořád nevíš? Tak si vzpomeň. Vzpoměň si na ty důležité věci, které ti pomohou uvědomit si jaká jsi a kdo jsi. Pamatuješ na to jak jsi jako malá chytala motýly a trhala jim křídla? Ne! To nebylo správné. A co třeba když jsi zachránila toho malého chlapce, co se topil. Ano! To správné bylo. Tak co už jsi se našla? Pořád ne? Ale nad čím to přemýššlíš? Nad špatnými věcmi!! Na to nesmíš myslet! Jsou to zlé a nestoudné myšlenky! myšlenky zla nenávist a ..a.....a...a sebevraha?! Zažeň chmury vždyť ty víš jaká jsi. Je to v tobě, tam hluboko vzadu. Stačí jen vzít ruku a vyhrábnout to z toho zatuchlého rohu. Tak to udělej a buď sama sebou!! Je to to nejlepší co pro sebe můžeš udělt. Tak se neboj a zariskuj. Vždyť život je boj a ty to víš. Tak si probojuj cestu ven...