Myslíš že mě znáš? díl 3

Začala pokračovat v chůzi, šla velmi opatrně s našpicovanýma ušima. Každou chvíli se rozhlížela kolem sebe, a taky každou chvíli se rozeběhla. Měla pocit že něco kolem ní je a strašně se bála!Když před sebou spatřila zed , která ukazovala konec hřbitova , srdce jí divoce poskočilo. Neohrabaně přelezla zed a pelášila domu.
Ráno , když se probrala e jí včerejší událost zdála jako sen, ovšem pohled na sebe jí probral. Rozcuchané vlasy, stále černé oblečení,rychle se převlékla, upravila se a šla dolu se nasnídat jako by se nic nestalo.
"Já vím je to pro tebe těžké ,ale život jde dál a myslím že, by chtěla aby jsme žily dál"!
"Já ví Robe jenže je to těžké". Pohl0dla Seiny Matka na jejího otec se slzami v očích.
" jo to je ,ale takový je život ,poslyš pak si o tom promluvíme musím už jít do práce a ty by si měla taky"!
" Jo už jdu"řekla a její otec zabouchl za sebou dveře . Její matka popadla rohlík do ruky a šla k psacímu stolku kde házela do tašky ruzné papíry.
"Mami něco se snad stalo"? Zeptala se Seina ,ale matka jí neodpovídala "Něco sem snad provedla"? ani na tohle nereagovala jenom popadla tašku a šla ke dveřím potom za sebou zamkla nasedla do auta a odjela. Seina tam zůstala nechápavě stát. Že by věděla o mém nočním výletě? A proto se semnou nebavila? Nebo co sem provedla? Přebírala si v hlavě myšlenky. Ale takhle se ke mě nikdy nechovala at sem provedla cokoliv....
Odpoledne se vydala se projít ...stále myslela na Eliss jak tam tak seděla a křičela na ní at jí nechá být ....Procházela se různými ulicemi a vzpomínala kde spolu všude byly. Přemýšlela i nad svou noční vycházkou a přitom zabočila do parku ,kam téměř nikdo nechodil a kde s Eliss trávily hodně času. Sedla si na lavičku a sledovala holuby jak se slétávají v domnění že je přišla krmit.Za normálních okolností by je hned odehnala ,ale tohle nebyla normální okolnost,všechno bylo tak nák naruby, všechno se otočilo, jako by všechno bylo úplně špatně. Rozhlédla se kolem , jestli je tu pořád sama. Nikoho tu neočekávala , rozhlédla se spíše s principu , o to víc jí překvapilo , když na protější lavičce seděla....Eliss??Řekla potichu a rozeběhla se co jí nohy stačily. Už z dálky volala....
"Eliss já tě tak ráda vidím,kde si celou tu dobu byla? Eliss...!"Jenže Eliss jen seděla a temně hleděla před sebe."Eliss?"Zkusila znovu ,ale ona nereagovala.
" Nech mě být ...prosím" Nakonec zahuhlala.
"Ale Eliss..." Nestačila ani doříct co chtěla, Eliss se sebrala a uháněla pryč. To si upřímně myslela , že Eliss už neuvidí....Stála tam jako opařená a slzy se jí vlily do očí! Přeci to takhle neskončí ?Konečně když mám důkaz že tu pořád je ! Pomyslela si a zkroušeně usedla na lavičku kde seděla Eliss.
Když se začínalo stmívat vydala se Seina lehkými kroky domu.Její rodiče seděly u televize a ona jen spatřila jak její matka pláče a otec jí utěšuje. Nejspíš dávají náký smutný film proto bulí! Řekla si ,jenom je pozdravila a šla do pokoje, ani jí nebylo divné že jí rodiče pozdrav neopětovaly.Usedla zkroušeně na postel. Nebýt nudy ,která se postupně dostavovala, ani by si nevšimla že vlastně celý den nejedla...A ani neměla hlad, ale i přesto se šla najíst. Rodiče byly stále u televize.Ona jen slyšela jak její matka posmrkuje a otec jí domlouvá:" Mě to všechno taky mrzí....ale život jde dál...lidé se rodí a umírají a s tím už nic nenaděláme, ona by si nepřála aby si se takhle trápila".
Víc raději neposlouchala....nikdy neměla ráda, když viděla svou matku brečet, jen jí vrtalo hlavou kdo asi umřel.Moc se nad tím nezabírala....už tak se trápila dost. Otevřela ledničku a letmo přejela obsah,otevřela i spišku ,kde její pozornost přilákala nutela , kterou k smrti milovala. Namazala jí na rohlík sedla si ke stolu a pomalu žvýkala jedno sousto za druhým. Vracela se do dětských let ....Milovala nutelu vždycky jako snídani a i tet...Jako malá jí tajně kradla protože dokázala spořádat strašně velké množství a tak její rodiče jí před ní schovávaly, ale Seina jí stejně vždycky našla :).Nejspíš by tam strašně dlouho seděla a vzpomínala ,kdyby do kuchyně nepřišel její otec.Bez sebemenšího náznaku že by o Seině věděl si vytáhl z ledničky Láhev alkoholu....prošel kolem Seiny a vytáhl dvě skleničky.
" Tati co se stalo"? Zeptala se ,ale otec jí neposlouchal....vlastně jí téměř ignoroval. Nalil do obou skleniček obsah láhve a odnesl je do obývacího pokoje bez sebemenšího náznaku že by o Seině věděl.Pomalu ,ale jistě se dostavoval stav vzteku, který vrcholil po celou tu dobu co Seinu přehlíželi. Vstala s takovou prudkostí až shodila vázu s krásnými sedmikrásky , které byly stejně zvadlé.
"Jak dlouho mě hodláte ignorovat!" Zakřičela ..ale rodiče se jen podívaly na spadlou vázu a zase se zpátky věnovaly popíjení a utěšování. "Do prdele tak co ...já žiju ....bydlím s váma v jednom bytě to mě chcete ignorovat pořád ?Vždit ani nevím proč to děláte !" Křičela až jí hlasivky přeskakovaly. Ovšem ani jeden si jí stále nevšímal,jako by mluvila do větru.