Myslíš že mě znáš? díl 4

Najednou jako by jí vztek opustil.....Místo toho jí přepadla podivná samota...Do očí se jí nahrnuly slzy . Proč mi tohle dělají? Pomyslela si a vyrazila z bytu hlučným třísknutím dveří.Běžela co jí nohy stačily ..vlastně běžela tak dlouho dokud jí to srdce a plíce dovolily...snažila se uniknout. Je to jako špatný sen ze kterého by se chtěla probudit....Bohužel to není tak jednoduché.Doběhla až na nedalekou mýtinu ,kde se zastavila a rozdýchávala všechno to o na ní padlo. Nic nechápala , nechápala rodiče,kteří jí úplně ignorují ,potom Eliss a všechno kolem ní,připadala si jako kus čehosi co nikdo nechce vidět , natož se s tím bavit,měla pocit že pro ostatní je prostě vzduch.
"Svým způsobem máš pravdu" kdo si odpověděl a Seina se rozhlížela kolem sebe.Nikoho však neviděla až na druhý pokus vedle sebe spatřila staršího muže. Oblečení samo o sobě působilo dost chudě,ale krásně čistě.
"co jste to říkal?" Nechápala to vždit to říkala pro sebe....jen nad tím přemýšlela.Pán se pousmál
"Víš , přemýšlela si o různých věcech, hlavně o tom , že máš pocit ,že tě všichni ignorují a ty si připadáš jako vzduch, nemám pravdu "? Nechvíli se odmlčel ale v moment kdy Seina chtěla reagovat znovu pokračoval. " Nemá cenu ti něco vysvětlovat,stejně by si mi nevěřila a až by si se všechno dozvěděla ,chtěla by si to slyšet znovu a promiň...ale je to tedy zbytečné." V tenhle Moment Seině došlo že tohle není normální člověk. Možná vypadal čistě ,ale taky vypadal jak ....jak někdo kdo utekl z blázince.
" V tom případě co ode mě chcete"? Zeptala se s notnou dávkou ironie.
"Přišel sem tě upozornit na pár věcí....Za normálních okolností bych tě tu za tvoje myšlenky nechal sedět a otočil se a odcházel ,bohužel je mou povinností ti pár věcí zdělit."
" Moment ,snad mi nechcete tvrdit že víte co si myslím?!"
"To vskutku nechci i když to tak je ...říkám nevěřila by si mi takže se do toho prosím dál nevrtej a nech mě at ti řeknu o musím potom tě do určité chvíle nechám a až všemu porozumíš potom se vrátím ..."
"Moment" skočila mu do řeči Seina " Nevím co tohle to všehcno má znamenat a vůbec netuším jak jste prvně dokázal abys te věděl co si myslím ,ale mohla to být blbá shoda náhod"
"Nebo taky nemusela" Skočil jí do řeči zase on.
"Nebo taky nemusela ,ale řekněte sám to co začínáte tvrdit zní šíleně a abych byla upřímná jste ...divnej takže se nezlobte ,ale já odcházím"!! Vstala a snažila se odejít co nejrychleji zarazil jí až smích toho chlapa. Otočila se a nevěřícně na něj zírala pak jí jen proběhlo hlavou že je cvok ale otočit se nák nemohla.
"A kam chceš jako jít"? Spustil na ní během zápalu smíchu.
"Já nevím že by třeba domu za rodinou"? Řekla opět ironicky a oči protočila.
" Ty si neuvědomuješ jednu věc...ty už nemáš rodinu" Řekl a během pěti minut zmizel v dáli.Jeho slovům nevěnovala pozornost. Je to jen nákej pošuk co žije v jiném světe....Pomyslela si a pomalími šouravými kroky šla domu . Nakonec je dobře že tam přišel ,aspoň sem na nic zlého nemyslela .Všechny myšlenky se mě vytratily hned jak tam začal vykládat keci o tom že nemám rodinu atd. Mumlala si pro sebe a za nedlouho byla před svým barákem.Chvíli váhala jestli má jít dovnitř ale nakonec se přemohla.
Jen co za ní zaklaply domovní dveře padla na ní strašná tíha. Tíha toho všeho,všeho co jsme kolem děje ,slyšela matku opět plakat a otce v kuchyni jak se snaží její pláč ignorovat.Nejprve jí napadlo že by šla za ní ,ale to vzápětí vyvrátila. Konec konců oni se nebaví semnou ne?!
Ráno,když se probrala neslyšela nic,zhola nic. Většinou slyší rodiče jak se chystají do práce,ale tentokrát nic.Opatrně vyšla s pokoje a nakoukla rodičům do ložnice,pohled na matku jak leží na posteli s kruhy pod očima a všude okolo hromadou kapesníku jí drobet vyděsil.Hned se však vzpamatovala.Nešlo jí na rozum jak mohla potkat Eliss ,když v domě ve kterém by měla bydlet nebydlí.....znovu se tedy vydala k jejímu ( možná bývalému) bytu.