Myslíš že mě znáš? díl 5

Po cestě bojovala sama se sebou a když uviděla na jejich dveřích cizí jméno,jen si povzdychla a přece to zkusila. I tentokrát jí však žena informovala že zde náká Eliss nebydlí a bez sebemenšího zaváhání zabouchla dveřmi. Seina se otočila že půjde domu,ale nakonec se ještě podívala na zvonek se jménem té ženy,tedy momentálně s Elissi jménem. Nechápala to za chvíli viděla jak Eliss vychází ze dveří sejde schody a bez sebemenšího mrknutí Seinou projde! A s ladními kroky odchází jako by se nic nestalo. Teprve tet to Seině všechno dojde,pláč matky a nekomunikace rodič,ale jednu věc nechápala jak to že jí Eliss někdy viděla a jindy ne ? Pomalu pochopila i proslov toho chlapa i to s tou rodinou,ale co dělá tady ? Proč zůstal mezi živými?
Aniž by dokončila své divoké myšlení rozeběhla se do míst kde toho chlapíka poprvé potkala, najednou vyloženě toužila ho potkat, aby jí všechno vysvětlil. Křičela a volala ho zpátky,ale on nepřicházel po 1 minutách ustavičného křičení se sesunula s pláčem k zemi. Jak sem mohla zemřít ? Vždit bych si svou smrt měla pamatovat? A proč zůstávám tady? Tolik otázek a ten co jí umí na to odpovědět nepřichází. Pozdě v noci se vrací domu hlasivky téměř vyřvané a oči rudé. v hlavě má jasno chce jít domu ..nohy jí však zavedly na hřbitov. Na ten samí hřbitov,kde minule koho si potkala. Stála před branami hřbitova a jen se dívala, jakoby podvědomě na něco čekala.
Až po hodné chvíli se pohla a to jen zásluhou nákého muže co přelézal zídku a tím pádem jí probral. Seina sebou škubla a když si toho muže všimla jak přelézá a vůbec mu nevadí že kousek od něj stojí ona rozklepala se jako osika. Jenže co jí vlastně muže ještě udělat? A potom vždit on jí nevidí!Až když si tenhle fakt uvědomila přelezla zed za ním. Vykřikla zděšením když ho spatřila těsně před sebou,ale muž se ani nepohl jen se tiše rozhlížel. Seina si zhluboka oddychla a tiše ho následovala. Sedl si k nedalekému hrobu a čekal.....a čekal....až Seina usnula.
Když otevřela své oči spatřila muže ...asi tak tři čtyři jak vykopávají další hrob. Vedle ní byly už totiž tři vykopané a znovu zahrabané. Stejně ,ale bylo poznat že zrovna ty tři už vykopány byly.a Každou mrtvolu vykopaného,jehož kosti už hnily,jelikož tenhle hřbitov byl dost starý,naskládaly do pytle a jeden z nich opatrně odnášel kam si za zídku.Zrovna vyhrabaly dalšího když jeho ostatky pomalu pokládaly do pytle Seině stekla jedna slza a v ten moment se v těsné blízkosti oběvila postava,byla průhledná,ale bylo jasně vidět že je to žena. Seiny opět vykřikla zděšením, které se pomalu měnilo ve strašnou zlost na ty chlapy. Žena se totiž k Seině naklonila a jejíma prázdnýma a smutnýma očima se na ní podívala a přes značnou námahu řekla: " Vidíš? Tohle se tu děje....pomoz...." Seina nebyla schopná slova sotva se vzpamatovala ze šoku že je nejspíš mrtvá a tet tu na ní mluví duch?! Žena se jen tiše a smutně podívala na své ostatky ,které pokládaly do pytle. Jen tak tiše stála dokud to všechno nenabraly a neodnesly pryč, žena se totiž za chlápkem co nesl její ostatky tiše vydala.
Muži zakopaly hrob té ženy všechno sebraly a pomalu se vydaly zpět. Seina ne....Najednou se jí odtud nechtělo.Jak moc by chtěla pomoct,ale jak ? Sama nic nezmůže.....
ráno se kupodivu probrala ve své posteli zdaleka si nebyla vědoma toho jak se do ní dostala,ale v jejím životě se už odehrálo tolik zvláštních věcí že tohle jí bylo úplně jedno.....Chtěla se jít sebrat a jít na hřbitov,ale když otevřela venkovní dveře údivem div nezkoprněla.Sál ta totiž ten muž!!!
"Jak ráda vás vidím" zakvílela ale muž nepomohl ani kouskem úst.
"Tak že už si to pochopila"? Seina jen přikývla ...
"ale mám plno otázek". odpověděla
"To mi e jasné,ale nejprve pod za mnou". Zavedl jí do nedalekého parku posadil jí a spustil.
"Než se začneš vyptávat dovol abych ti řekl pár věcí. Nevím na co si přišla a na co ne já ti můžu říct asi tolik že, tím že si tu tak musíš něco udělat,máš třeba nevyřízenou záležitost nebo někomu musíš s něčím pomoc. Víš já jsem....taková spojka mezi mrtvými a těmi co to všechno řídí. Sem taky tak nák mrtvý. Každý mrtví má takovou svou vlastní spojku,někoho kdo tě třeba vidí nebo slyší,nebo e jen nák vnímá.To je tet náš cíl,najít tu osobu,až ukol splníš a všechno bude v pořádku tvoje duše v klidu odejde".
"víte abych byla upřímná stále se mi to všechno zdá jenom jako sen,ze kterého se brzo probudím".
"Já vím to nejprve téměř každému". přitakal jí ten muž a rukou jí vyzval at se ptá.
"o.k ....možná byste mohl vědět jak sem umřela...já si totiž nic nepamatuji ,jako by se nic nestalo a já se jen probudila do tohohle" rozmáchla se rukama "nebo vždycky sem myslela že mrtví mají jenom duši bez citu ,ale já všechno cítím úplně živě,nebo sem měla zato že duchové procházejí zdí a podobně přitom já nic takového nemohu dělat. Nebo fakt že moje dobrá kamarádka dřív bydlela v jednom domě a od té doby co se mi to stalo tam je i není. Většinou tam je náká stará žena a nedávno když sem tam byla sem zahlédla že by tam měla bydlet,přitom ta žena tvrdí že nikdy nikdo takový tam nebydlel".

" No takže postupně... umřela si velmi tragicky. Je s cela logické že si to nepamatuješ. Šla jsi s matkou před dum a čekali jste na autobus,okolo proběhla smečka pouličních chuligánu a smetla tě do silnice ve chvíli kdy přijížděl autobus.Tvá matka se tě snažila za chytit,jen prsty zavadila o tvou mikinu a dotet si vyčítá že kdyby třeba dřív zareagovala....tohle je ,ale nesmysl prostě si měla umřít a nic to nemuže ovlivnit,už je to ak prostě dané". Na chvíli se odmlčel vykládat někomu jeho smrt ,to se mu na jeho"práci" líbilo ze všeho nejmíň. " To že duchové procházejí zdí a nemají citi jsou jen hloupé pověry co se dostaly do světa živých lidí.Každý má citi a ti co ve svém životě byly bezcitní a ubližovaly druhým to mají ze všech nejhorší,najednou si uvědomí co vlastně dělaly a začnou nenávidět svoje minulé chování a i samu sebe. A zdí rozhodně procházet taky nemůžou. A tet to nejsložitější po smrti se dostaneš mezi dvě časová pásma. Nedá se říct že by to byla minulost nebo snad budoucnost. Jsou to jako dva světy postavené vedle sebe, v každém se děje to samé,ale s jinými lidmi. Někdy potkáš lidi z tvého světa jindy například ženu co v tom domě žije přes 50 let.Je to dost složité vím,ale všechno se dá pochopit...a tet pokud sem ti aspoň prozatím zodpověděl veškeré otázky byl bych rád kdyby si zapřemýšlela zda nevíš co to muže být za úkol a kdo je tvůj osobní spojenec se světem živých"! Seina se jen koukala před sebe a přemýšlela,nad vším co jí řekl i nad tou otázkou.A v tom jí to došlo. Ten člověk je přeci Eliss...to jak semnou občas mluví atd. i ten úkol určitě bude to s tím hřbitovem jak tam kradou ty těla. Všechno řekla muži a ten se jen nevěřícně koukal zase pro změnu na Seinu.