Myslíš že mě znáš ? díl 7

Se skleslou náladou se dokulhala k Eliss před dum. Najednou se jí za ní vůbec nechtělo. Otevřela branku pomalu otevřela dveře a vklouzla do bytu. Cítila se jako zloděj a proto se snažila co nejrychleji najít Eliss aby to už měla zkrku. Jen co nakoukla do jejího pokoje Eliss zpozorněla.
"Ach ne už zase? Ty mí blbí halucinace!" Za kňourala a plácla se do čela.
" Jo jsem tu zase"! vzdychla Seina posadila se na postel a pokračovala " víš myslím že by jsme si měli promluvit".
"Hele at si kdo si prosím když tě vyslechnu necháš mě na pokoji"? Seina si otřela čelo.
" o to právě jde, víš chtěla bych si s tebou pořádně promluvit,ale opravdu bych prosila aby si poslouchala". Seina čekala co Eliss udělá,ale ta jen tiše přikývla a tak Seina pokračovala. " Víš já nejsem halucinace jsi úplně v pořádku.Já vím že mi nejspíš nebudeš věřit a věř že já na tvém místě bych nejspíš taky nevěřila,ale jsem mrtvá a musím tu takhle žít do té doby než mi s jednou maličkostí nepomůžeš, Víš Jediný kdo mě muže vidět jsi ty! Takže jen ty mi můžeš pomoci jsi takový muj prostředník se světem. Jde o to že ten hřbitov u vás ...v noci vykrádají hroby a kradou těla. Víš vedle mě se zjevil další duch kterého zrovna vykrádali a prosil o pomoc,nemůžu tady slepě sedět a čekat, kdy mi uvěříš"!
" Dobrá pohádka jen by mě zajímalo jak to dokážu tohle všechno si navymýšlet! Si mrtvá a kdyby si věděla jak moc mě chybíš ,ale netrap mě"!
" Já trápím tebe ?" Rozkřikla se Seina a slzy jí v očích opět pálily" Já jsem se dneska dívala jak má matka s pláčem leží na zemi a brečí protože já jsem umřela nemůžu se na to dívat ,nikdo mi nevěří a našim se rodina rozpadá ,dobře já te prosím.....vážně tě prosím pomoz mi"! Eliss si zmateně prohrábla vlasy.
" Když já nevím jestli ti mám věřit"! Řekla nakonec a Seina zvedla prudce hlavu.
"Tak tam pojď se mnou"!
"Kam?" Vyhrkla prudce Eliss a vytřeštila oči.
" Na hřbitov v noci,uvidíš že nelžu a třeba pochopíš"!
"Když"
"Žádný když, žádné výmluvy prostě půjdeš,musíš vidět to co se tu děje všem na očích. Copak ty chceš aby jednou třeba takhle vykrádal někdo tebe"? Skočila Seina Eliss do řeči.
"Ne" Řekla suše..
"Potom ti v noci pomůžu aby si se vytratila a pudem tam"!
To bylo to poslední co promluvily. Celý den Eliss seděla u okna a přemýšlela zatím co Seina chodila ze strany na stranu s nervózní náladou. Nebavilo jí čekat a v duchu se jen modlila aby dneska vůbec přišly.A když přišel čas a obě se tiše vyplížily s pokoje až ven před dum, cítila Seina částečnou výhru. Opatrně přelezly zed a Seina našla dobrý ukryt pro Eliss.Pro seděli v křoví snad několik hodin a Seina začínala být dost nervózní jestli vůbec dneska přijdou.
"Víš já nechci nic říkat,ale měla bych se vrátit"! Zamumlala potichu Eliss a vstala že odejde,když v tu chvíli jí Seina rukou stáhla k sobě protože je uviděla přicházet. Nejprve jí upozornila na ty chlapy co přelézají zeď než si to uvědomila.
"Já se tě dotkla"?! zašeptala nevěřícně a obě na sebe koukali tak zvláštně. Za chvíli se ale věnovali tomu co dělají.
Eliss seděla se zatajeným dechem a marně přemýšlela jak pomoci. Jenže schovaná v křoví toho moc nezmůže. Zatím Seina s bušícím srdce vstala a šla kousek blíž. Odehrával se v ní děsivý boj. Najednou viděla všechny ty lidi.....ty mrtvé lidi, jak okolo stojí a smutně si prohlíží další vykopaný hrob,který pomalu zase zahrabávají.
Naštěstí si dnes stihly odnést jen jednu mrtvolu. Vyděsil je jakýsi muž,který šel venčit psa a ten urputně vrčel na hřbitov ..to je vyděsilo natolik že sebrali saky paky a přelezly druhou stranou zpátky!Zvláštní že hned jak odešli pes šel dál a nelámal si hlavu že je tam vlastně ještě jeden vetřelec,tedy sou tam dva,pokud jsou fámy o tom že zvířata vycítí ducha pravdivé.
Brzy ráno na Eliss Seina opět čekala na prahu jejího pokoje a čekala na její rozhodnutí. Včerejší noc značně ovlivnila obě. Seinu to donutilo věci více popohnat a Eliss si tak nák uvědomila že to všechno je pravda. Musela se smířit s tím že z její kamarádky je duch. Opravdový duch. Všechny ty řeči, že je to jen smyšlené,že se nic takového nemuže stát byly právě popřeny. Tenhle silný zážitek jí zřejmě bude doprovázet celým životem.
Seina Eliss zavedla na místo,kde prvně potkala muže,potřebovala pomoc. Co mají tet dělat? To nejtěžší mají prý za sebou,jenže oboum připadalo že to nejhorší teprve příjde. Seina vysvětlila všechno co se stalo a potom jen chodila tam a zpátky a trpělivě vyčkávala na toho starce. Po hodině už zuřivě vykřikovala a po další hodina žalostně prosila. Až když se stmívalo,slunce zalézalo za obzor,teprve se uráčil ukázat.
" Moc by mě zajímalo proč jdete až tet"? Spustila na něj plná hněvu.
"Mám plno věcí na práci,než se start jen o jednu duši"....odvětil s ledovým klidem a potom pohledl na Eliss,která se koukala tak nák zmateně " Vyřiď své kamarádce,že už jsem tady,jak možná nevíš ona mě nevidí".
"Jo pardon,Ehm Eliss víš on už je tady,ale ty ho z nákého důvodu nemůžeš vidět" zamrkala na ní omluvně ,ale ta to přijala bez okolku,jen pokrčila rameny. Seina mu všechno řekla,že potřebuje pomoci,ale ten když si jí vyslechl se jen usmál a řekl něco v tom smyslu,že si musí porafit sami! Tohle jí definitivně zklamalo,copak ona ví co můžou dělat? Ani jedna nic nevěděla obě věděli vlastně o životě tak málo......a přitom tolik...