Střipky z minulosti 3.

Diana zpozorovala, "Hm a co? Od té doby co tě unesl jseš divná".

Mikeira si k ní sedla a spustila, "Věříš na upíry? Protože já od toho večera věřit začala. Ten chlap ,Tony, je totiž upír". Na chvíli se zastavila a nechala jí přemýšlet.

"Hm a dál?", zeptala se Diana.

"No a on mě kousl, chci říct že jsem upír. Přišel za mnou, protože mi dal tyhle ampulky, které mě chrání před sluncem", odpověděla.

Diana se zamyslela a po dlouhém uvažování pak dodala. "No, to jsou mi novinky", dodala nakonec lehkovážně. Mikeira se na ni nechápavě dívala. "Ty to o Adamovi nevíš? On je napůl upír svým vlastním přičiněním", dodala ještě nakonec Diana a pak Mikeiru objala.

"Jo, díky, jenže já jsem uplný upír...aspoň myslím, že jsem, dal mi tohle," a Mikeira vytáhla ampulky.

"Sejdeš se dneska s tím Tonym", zeptala se Diana.
Mikeira se zamyslela, "jo, půjdu do parku a zkusím ho najít".

Večer šla do parku a začala se rozhlížet. "Kde může být", dumala Mikeira. Když se otočila stál přímo před ní.

"Vítej, čekám tu na tebe", usmál se na ni Tony. Mikeira si nemohla nevšimnout Adama.
"Adame co ty tu?"
"Adam patří ke mě a od téhle chvíle i ty", řekl Tony.
Adam se postavil vedle něj, "neboj dá ti volnost, ale ty si hodně důležitá".

Mikeira nechápala, "jak důležitá?"
"Jde po tobě dost lidí, copak sis nevšimla, že v posledních měsících lidé mizí", vysvětloval Tony.

"No jo, byli to jen známí, mí přátelé jsou v Tokiu. Starají se tam o náš klub", řekla Mikeira.

"Pojď teď s námi", vzali jí oba za ruce.

"Kam", ptala se Mikeira, ale během pár minut byli u 1. oběti. Tam zůstal Adam. Mikeira a Tony šli k další oběti.
Tony začal, "tak a teď ty, prosím", pobízel Mikeiru. Ta se ohla a udělala totéž co Tony. Tony pozoroval jak Mikeiře stékaly pramínky krve z úst. Nahnul se k ní a ochutnal krev na jejích ústec.

Mikeira ho odstrčila, "ne, tohle ne, nestojím o nějaký vztah".
"Chápu, máš ze mě strach", usmál se Tony. Mikeira se otočila a utekla, no spíš se pokusila.

Zastavil jí Adam, "co je? Bojíš se ho?" Mikeira znala Adama dost dlouho na to, aby věděla, že jeho ďábelský úsměv nevěstí nic dobrého. "Mám pro tebe dáreček", řekl a vytáhl z kabátu kůl. Jen jí zranil, protože mu uhnula, ale pak se mu podařilo jí omráčit. Jenže to už přišel Tony a odhodil ho.

"Miky, slyšíš mě", když nereagovala, tak jí vzal do náruče. Pak jí odnesl k sobě domů. Ovázal jí rány a doufal, že jí nic vážného není. Pak si sedl do křesla a čekal, až se vzbudí. "Áááá, už jsi vzhůru, to jsem rád. Není ti nic? Jak se cítíš?", zeptal se jí Tony.

Mikeira se na něj otočila, "je mi fajn". Pak vstala a šla k němu. "Proč jsi to udělal, proč si ze mě udělal upíra", ptala se Mikeira.

Tony jí odpověděl. "Nevím, náhodná oběť. Líbíš se mi, tak asi proto". Tony se na ni podíval svým obvyklým svůdným pohledem.

Mezitím po parku běhala Diana a hledala Mikeiru. "Kde je... mám o ní starost", říkala si pro sebe Diana. Pak si všimla velkého domu. Šla tedy k němu. V osvětleném okně viděla dvě postavy. Zpozorněla. "To je ten chlap a Mikeira".

"To né já-bych-ne-měla", Mikeira byla v rozpacích.
Tony jí držel v náručí, "psst už nemluv", řekl tiše Tony. Pak jí políbil a to se Dianě nelíbilo tak, vlezla dovnítř a odtrhla je od sebe.
"Miky, pojď, jdem domů. Na něj zapomeň", řekla jí Diana.
Než však Tony Mikeiru pustil, vtlačil jí do ruky malý papírek. Pak jí nechal jít.

Po celý zbytek noci a i dne byla Mikeira zamlklá a...zamilovaná. "Co ti je? Jsi taková už od té doby co tě políbil", řekla jí Diana. Mikeira jen vzdychla a lehla si na lavici. Ve škole právě končilo vučování, tak šla Mikeira k sobě domů. Doma se podívala na ten papírek, který od něj obdržela.

Zůstaň v noci doma, já příjdu.
"Hm, dobře", řekla si Mikeira. Pak vzala kytaru a začala hrát. "Chudák Diana", říkala si v duchu, "ničemu nerozumí, jen mě chrání, i když ani já sama teď ničemu nerozumím", přemýšlela.

"Ahoj", pozdravil Tony Mikeira se otočila.

"No páni, ty teda víš, jak mě překvapit". Povídali si skoro celou noc. Tony pak odešel. O týden později Mikeira a Tony zašli za Dianou.

"Ahoj, Diano", pozdravila Mikeira. Pak jí vysvětlila, že musí jít a že by měla pochopit, že jako upír sama bez něčí pomoci nepřežije.

"Co to povídáš?! Já tě nepustím", řekla Diana. Mikeira jen kroutila hlavou, dala jí papír a odešla.

"Je to tak pro ní lepší, že, Tony", řekla Mikeira.
"Jo, ale teď už musíme jít. Do rána zbýva málo času", odpověděl jí Tony. Vyrazili a do rána byli v dalším městě. Diana o Mikeiře už víckrát neslyšela a Mikeira... kdo ví. Ta si žila velmi štastně s Tonym a vidělávala si coby textařka.

***Konec***