Sen

Jak ráda by otevřela oči, probudila se z toho zlého snu.. snu plného černých postav bez tváří.
Snu, jehož pointou je dohnat zmatené děvče k šílenství. Snu, kde celý svět spěchá a nezastaví se nad ničím..
černota se plní, celý svět ztemní..už nejde vidět nic.. všude jsou cítit jen ruce těch osob bez kouzla,
bez charakteru.. všechny jsou zlé. Sápají se po dívce schoulené v rohu. Čeká..
Kdy přijde ten, kterého si vysnila?? Celý svět se naklání k ní a ona křičí...
je plná strachu, zranění, zklamání, chaosu v sobě, očekávání a touhy po zázraku..
Kéž by se probudila do mnohem lepšího světa. Nyní by se k ní vztahovaly ruce a lidé s přátelským úsměvem.
Vytáhly by ji do dveří, z kterých září paprsky světla.
Otočí klikou, uvidí tu krásu světa.. ty milé tváře plné pochopení změní její život.. a..
bude u sebe mít stále jednu jedinou osobu, jenž by nevymněnila za nikoho na světě..
Kéž bych.. =(