Sen nebo skutečnost ?

Jednoho krásného dne jsem přišla ze školy. Bylo už pozdě a tak jsem si řekla, že si napíšu úkoly, povečeřím a půjdu spát.
Usnula jsem a v noci se mi zdál zvláštní sen.
Vzbudila jsem ve na mýtině u domu. Byl velký, starý, až strašidelný. Sebrala jsem všechnu odvahu a vešla do domu. Octla jsem se na dlouhé chodbě, která měla na konci skříň. Přišla jsem až ke skříni a chtěla ji otevřít. Nešlo to. Byla zamčená. Hledala jsem klíč. Až pak mě napadlo, podívat se pod skříň. No ano, klíč je tam. Byl krásný, celý zlatý a velký. Odemkla jsem skříň a uviděla zrcadlo. Vzala jsem jej do rukou a dívala se do něj. V zrcadle se objevila žena. Lekla jsem se, odhodila jsem zrcadlo, to se rozbilo a já utekla. Ráno jsem si vyšla na procházku se svým pejskem. Došla jsem na cestičku, která mě vedla až k domu, ve kterém jsem byla v mém snu.
vešla jsem do domu a zase jsem se octla na dlouhé chodbě na konci se skříní. Šla jsem dlouhou chodbou, až jsem došla ke skříni. Podívala jsem se pod skříň a uviděla jsem klíč. Odemkla jsem skříň a uviděla zrcadlo. To jsem vzala a znovu uviděla ženu. Už jsem se ale nelekla. Jen jsem nevěděla, co žena chce. Podívala se na mě svýma krví prolitýma očima a začala křičet. Nebylo to pouze obyčejné křičení, ale měnilo se v pištění. Tentokrát jsem zrcadlo upustila a celé, včetně rámu, se rozbilo. Utíkala jsem pryč z toho domu. Už nikdy nechci mít sen, který se stane skutečností.