On & Ona

Byl On a Ona. Milovali se, ale poslední dobou byl On jiný. Změnil se. Už nebyl tak veselý, nesmál se tomu, čemu předním, měl jiné názory a hlavně.. našel si nové přátelé.
Ona si o něj dělala starost. Jeho staří přátelé neměli pochopení pro nic, co teď dělal, a řídili se podle hesla: „Komu není rady, tomu není pomoci.“
Ona si ale lámala hlavu, a tak si s ním domluvila schůzku na odpoledne.
Hned, jakmile ho uviděl, vyšla mu naproti a přivítala ho svým jemným a něžným polibkem. Opětoval jí ho a Ona šla rovnou k věci:
„Proč ses tolik změnil?“
„Nezměnil jsem se!“zvýšil na ni hlas.
„Ale ano, změnil. Už nejsi takový, jaký jsi býval…“řekla zoufale.
On mlčel. Nevěděl co má říct.
„Podívej se na mě a řekni mi, co se děje.“pobídla ho.
Podíval se na ni, jak chtěla, ale mlčel dál.
„No dobrá. Víš já.. nevím, jak ti to mám říct.. prostě.. no.. Miluju tě!!!“ vášnivě ji políbil a utekl.
Stihla na něj ještě zavolat: „Počkej, prosím!“ On se zastavil, otočil, zamával jí a dal se do běhu.
Několik dní se jí neozval, nebral jí telefon, neodpovídal na SMS.
Jednoho dne se probudila s pocitem, že něco ztratila. Vzpomněla si na něj.
Vydala se za ním. Ještě dlouhou chvíli stála před jeho dveřmi,čekala a zklidňovala se.Pak zazvonila.Otevřela jí jeho matka.Jakmile ji uviděl,rozbrečela se.Ona nechápala.Pouze se zeptala co se stalo.
Jeho matka se a ni podívala a začala hystericky křičet:
„Ty nic nevýš? Ty jsi ho zabila! Ty.. vrahu..!!“
„Cože??“ zeptala se. „On.. můj.. je mrtvý???“
„Jo a za to všechno můžeš ty!“ křičela jeho matka.
„Co se mu stalo?“ zeptala se smutně.
„Oběsil se na půdě!!“ vykřikla matka.
„Ne, ne, to není pravda. Bože, ať to není pravda!“řekla, sesunula se k zemi a začala plakat.
Jeho matka se na ni divně podívala. Asi pochopila, že za nic nemohla. Sám si vzal život. Bylo to jeho rozhodnutí. Všechno co věděly si řekly. V tom se jeho matka zvedla a podala jí malý složený papírek.
„Co je to?“zeptala se Ona. Matka jí neodpověděla, jen ji pobídla, aby papírek rozložila. Na něm stálo jeho písmem: „Miluju tě. Jen jsem chtěl, abys to opravdu věděla.“
Rozbrečela se. Už nechtěla žít sama. Rozhodla se, že si vezme život i ona, neměla na světě nikoho, koho by mohla mít ráda a kdo by měl rád ji.
Chtěla být s ním a taky to udělala.
K hlavě si přiložila pistoli a zmáčkla spoušť. Na papírek napsala: „Je 23:59 a já mačkám spoušť, beru si život, je to pro něj.“
Nikdo zatím nerozluštil, co tento dopis znamenal. Jen Ona a On to věděli.