Zašifrovaná postava

Je tam ve stínu stromů...zvláštní postava, která mlčky, s ledovým klidem stojí v deštěm rozmočené trávě a pozoruje zatmívající se oblohu.Je teplo a vane vlahý letní vánek.Ohlídne se na mě, jak za záclonou svého okna nenápadně pozoruji, co dělá...Upřený pohled jejíma tmavýma očima mně přímo udivuje...je to krásný pohled, ale svou tajemností zároveň děsivý...Obloha se ukládá ke spánku a jasný krásný měsíc osvítí louku i les u mého domu, v jehož blízkosti tato záhadná postava stále ještě stojí.Nikdy dřív jsem ji tu neviděla...je to muž nebo žena?Co tu dělá?Najednou se mi do hlavy valí spousta otázek, na které neznám odpověď.Postava si mě stále prohlíží a její oči semtam pokukují po měsící.Je promočená od deště skrz na skrz...Ale zřejmě jí to vůbec nevadí.Je tam dole už přes hodinu...Vypadá smutně, zklamaně...chci pomoct a zeptat se na vše, co mi pobíhá v hlavě stále dokola...Nejde to...Postava je náhle pryč....Se zvláštním pocitem jdu spát..chvíli trvá než usnu, ale pak přichází vysvobozující spánek..Každou další noc netrpělivě čekám, kdy se opět objeví ta záhadná postava...Čekala jsem dlouho..už nikdy nepřišla...kdoví, co se s ní stalo a co jí tu noc přivedlo na to krásně tajemné místo..