Úlovek

V přístavu kotvila jedna větší loď a několik jachet. Dřevěný můstek vedl k jednomu menšímu motorové člunu, který byl vybaven pro lov na udice. Z auta přenášela trojice mladíků udice a kyblíky s návnadou, zatím co nejmladší hoch hovořil s dívkami, které potom s autem odjely. Za několik minut člun vyplouval na moře. Bylo znát, že mladíci jsou zkušení v ovládání člunu, propluli bez problému mezi čluny, které se v přístavu pohybovaly. Mládenci si připravovali pruty a návnady. Po několika minutách plavby, mladík, který pozoroval z přídě moře, zakroužil rukou nad hlavou. Motory člunu utichly. Dva mladíci se posadili do speciálních křesel, připoutali se a další mladík jim podal pruty, které upevnily do držáků. Vypnuté motory daly vyniknout tichu, které rušilo jen špouchání vln o boky člunu. Jeden z hochů vzal několik kousků návnady a hodil je do moře. Uběhlo asi deset minut, když se dostavil první úspěch. Vlasec prutu, u kterého seděl starší z hochů, se napnul, mladík rychle zatáhl. Byl to správný okamžik, špice prutu se prohnula a mladík musel vydat hodně síly, aby prut udržel. Ryba bojovala, rejdila pod hladinou a v jednom okamžiku vyskočila nad hladinu. Byl to asi metr dlouhý tuňák. Po chvíli boje, který byl ze strany mladíka korektní, se úlovek ocitl na palubě. Nejmladší ze čtveřice, dost rozmrzele přijal úspěch svého druha. Mladíček vystřídal úspěšného lovce, neodpustil si přitom několik nevhodných poznámek. Ostatní nebyli nadšeni, že museli sebou vzít mladšího bratra jednoho z nich, ale bylo to podmínkou pro zapůjčení člunu. Po půl hodině zabrala ryba i nejmladšímu hochovi. Jeho počínání bylo chaotické, ale zatáhl včas a ryba se chytila. Radostí se dal do křiku, svoje rybářské nadšení však nedovedl krotit, cukal prutem, povoloval a přitahoval navijákem, zdálo se, že si ani neuvědomuje co dělá. Bylo jasné, že mu dělá radost týrání ryby, obzvlášť, když zjistil, že je to mladý mečoun. Vykřikoval, že si to s ním rozdá na meče a sám se tomu smál. Nakonec musel zasáhnout nejstarší z hochů, který ho donutil vytáhnout úlovek na loď. Ostatní se rozhodli mečouna hodit zpět, ale mladíček trval na tom, že ho zabije. Nakonec se dohodli, že se s ním vyfotí a pak ho pustí. Mečouna pověsili na zařízení, kde se zpracovávají velké ryby, uvázali ho za ocas a vytáhli asi metr nad zem. Mladíček vykročil směrem k rybě, pak přišel okamžik, na který nikdo z mládenců nezapomene. Jediný, kdo mohl varovat, musel zůstat stranou, jediný viděl oči mečouna. To odhodlání pomstít svojí potupu. Příští krok byl poslední, který chlapec v životě udělal. Oči mečouna se dívaly do oči tyrana, prudký pohyb těla vpřed a kostnatý výrůstek se zabořil do chlapcových prsou. Okamžik pomsty vykoupený vlastní smrtí. Jakákoliv snaha hochovi pomoci byla marná, pouze odřízli výrůstek. Nikdo z chlapců si neuměl představit, jak jejich vysvětlení přijmou rodiče. Ten, který by mohl, není povinen vysvětlovat, Osud ne.