Death

Vidíš mě kráčet po okraji propasti? Nebojím se. Slyšíš mě zpívat chorál smrti? Jsem anděl, přesto umírám. Peříčko po peříčku uvolňuje se mi z černých křídel. Pomaloučku, polehoučku klesá dolů do propasti smrti. Nejdu se skloněnou hlavou, ne, to ne. V očích mám sice slzy, ale přesto na rtech úsměv. S úsměvem kráčím vstříc smrti. Té paní v černém hávu, tak podobné mi, přesto jiné. Má v rukou osud. Usmívá se na mě a já na ni také, těším se.

Tam, kde v hloubi duše leží
Jezero černé,
plamen hoří.
Tam chladné prsty své zatne.
Smrt.
Černý anděl, padlý anděl, anděl smrti. Každý, přece ani jeden z nich ve mě je schován. Pohlédnu dolů, do propasti a skočím smrti do náruče.