Stará chata u lesa

Stará chata u lesa pamatuje jistě lepší časy. Poloukrytá na malé mýtině, obklopená keři maliníků a ostružiníků. Podzimní slunce se marně snaží proniknout korunami stromů. Vchodové dveře z masivního buku zaskřípou v zrezivělých pantech a odkryjí pohled do poměrně velké obdélníkové místnosti. První dojem je ohromující – zašlost, neútulnost, nesourodost a všeobjímající vlna zatuchlého „odéru“ je odpuzující.
Pokoj s jediným oknem 1,5 m nad zemí, orientovaným na severovýchod, je tmavý a vlhký. Slunce sem nezavítá celý dlouhý rok a dlouhodobá neobydlenost nahrává destrukčnímu rozpadu stavby i zařízení. Nedovřené okno skýtá neutěšený výhled do neudržované, zarostlé zahrady, kde se v koutě povaluje rozpadlý zahradní nábytek. Od prkenné podlahy vzlíná plíseň a neúprosně se plazí po zdech. Olizuje svým nazelenalým jazyk potrhané, zaprané záclony i protější dřevěné dveře vedoucí na malou prosklenou verandu. Uvolněná skoba balancuje s tyčkou nařaseného žlutého závěsu. Za ní jsou další dveře ze smrkového nemořeného dřeva s visacím zámkem, oddělující verandu od zadního traktu chaty.
Všudypřítomný prach se usazuje na strohém vybavení. Pod oknem jsou vmáčknutá dvě malá křesílka s rozviklaným konferenčním stolkem. Z potrhaného čalounění vykukují péra a desku stolu zdobí vypálená kolečka od hrníčků. Nade dveřmi visí koňská podkova pro štěstí. Zadní stěnu zaplňuje sekretář ze 60. let s vyvrácenými dvířky. V prázdné vitríně stojí gravírovaný, cínový svícen se svíčkou bez knotu a se zvlhlými reklamními zápalkami. K sekretáři těsně přiléhají tři borovicové police s vystavenými otlučenými talíři a hrnky několika velikostí, barev a dezénů, oprýskaným, špinavým dvouvařičem a plechovou konvičkou z barevného smaltu. Pod nimi se krčí malovaná truhla plná prošlých konzerv, vyčichlé kávy a rozsypaného čaje na hliníkových příborech. Stěna je vyzdobena loveckými trofejemi majitele, včetně staré nefunkční myslivecké pušky. Středu pokoje vévodí bytelný dubový stůl, se čtyřmi židlemi, prostřený zeleným ubrusem s výšivkou bažanta. Nad ním se pohupuje, pavučinami obalený, skleněný, pětiramenný lustr bez žárovek.
Stěně vedle dveří dominuje starožitná vyřezávaná knihovna zaplněná knihami různých žánrů a rohový kamenný krb, s tepanou kovovou mřížkou, plný nevybraného popela. Je stejně vyhaslý jako život v opuštěné chatě.
I přes veškerou zchátralost v nás chata a okolí evokuje pocit oázy klidu. Zručný myslivec, vášnivý houbař, nebo milovník samoty, by dokázali i s malými náklady vzkřísit staré dobré časy. Stačí zavřít oči, zhluboka vdechnout vůni lesa a poddat se fantazii.