Family of black widows

„Jak dlouho myslíte, že to tu je,“ poukazující na nápis na zdi, ptal se Mates svých přátel…

„Co když to vůbec nic neznamená a je to zcela zbytečná práce,“ odvětila Hana, když zrovna poslední sluneční paprsek ji razil tvař…

V tajemné noci se v lese cosi pohnulo. Tajemné stíny procházející mezi stromy. Šumění a praskot dříví se v k ním přibližoval…

„On o tom ví, zeptám se ho. Když nikdo nechce, tak půjdu sám.“ Dořekl Mates a odešel…

Ještě dřevěné schody vedli nahoru do pater. Jakoby tu byli už stovky let…

„Nezahrávejte si s tím, hrozí vám nebezpečí.“ Varoval ho starý muž…

„Proč? Zrovna pavouci,“ zamyšleně se tvářil. „Černá vdova…“

„Pššš, ticho! Nikdo se ani nehněte.“ Tiše seděli všichni u sebe… „jsou tu.“

Křik se rozlehl lesem.

„Co jsou zač?“ Tak, tak lapila po dechu Tereza ...

„Já nevím…“