Back Cup

Byl tam jen jednou. Kdy? Otázka. Neřešitelná. Proč? Ano, vlastně proč. Proč tam byl, to tehdy nevěděl. Teď ví.
Vzpomíná si, že nad ním byl dnem navrch převrácený šálek. Nebylo kudy vyjít ven. Dobrá, řekl. Z toho se nezblázním.
Co bylo horší, ten šálek se pořád posouval a podlaha zůstávala nehybná. Nebylo možné si lehnout nebo jen tak hledět doblba a snít. Prudký náraz do zad byl ošklivým probuzením.
Napadlo ho zavěsit se někam nahoru a mít aspoň chvíli klid. Jak se tam po převislé hladké ploše dostat?
To byl nápad, jen ho realizovat. Potřeboval se s někým poradit, ale ten někdo tam nebyl.
Zoufale vyskočil. Ve zlomku vteřiny dopadl zpět. Podlaha byla kluzká a on upadl. Vona kluzká vlastně musela být, aby se šálek bez většího odporu klouzal.
To by bylo. Kluzká podlaha je možná porcelánový talíř!
Začal si všímat šálku a najednou postřehl jistý rytmus v různých směrech opakujících se pohybů.
Nejdříve vopsal esíčko, pak kružnici, pak zase esíčko. Co to může být? No ne, napsal to prstem na dlaň a.. přečetl - SOS.
To jako on, ten šálek mu sám pomáhá dostat se ven? Šílené. Nepředstavitelné.
Nebylo to tak. Ještě chvíli trvalo, než si uvědomil, že naopak, šálek ho prosí o pomoc...
Byl tam jen jednou. Kdy? Otázka. Neřešitelná. Proč? Ano, vlastně proč. Proč tam byl, to tehdy nevěděl. Teď ví, co ví.