Každou noc

Každou noc

Ze stínů stromů vystoupila postava.Trhnul sebou,z ruky mu vypadla žiletka a cinkla o asfalt.Přišla k němu a posadila se vedle něj na lavičku.Zvedla hlavu.
„Jsou nádherné že…?“ pronesla do ticha
„Co…?“ nechápavě se k ni otočil
„Hvězdy … lidi se na ně už tolik nedívají,vyšli z módy…“
Zvednul hlavu,vzhlédl k nebi.Měla pravdu byly krásné.Zahanbil se,také se na ně už nedíval ale ne pro to že by ho nezajímaly,prostě je už nevnímal.Byly tam,takže všechno odpovídalo,ale kdyby zmizely snad by si toho ani nevšiml.Tahle dívka vedle něj ho teď ale zajímala víc,byla celá v černém,v kůži,vypadala nezvykle,takovou ještě nepotkal.Chystal se ji zeptat kdo je a odkud přišla,když znovu promluvila…
„Mám pro tebe návrh…“ zvedla se „…půjdeš teď se mnou a já ti slíbím že až dnešní noc skončí všechno se změní…ta žiletka ti mezitím neuteče…ber nebo nech být..“ vydala se někam do tmy.Chvíli váhal,ale pak ji doběh,srovnali krok a mlčky šly.
Už to byla nějaká chvíle,když se najednou zastavili.Vešli do malého bistra,šli až dozadu,tam se posadili.Za chvíli jim menší obtloustlý mužík přinesl dva hrnky horkého kakaa.
„Jsi z bohaté rodiny,že mám pravdu?“ zeptal se ji po chvíli
Zakuckala se „Z čeho..totiž proč myslíš?“
„Máš na sobě neobvykle oblečení,tohle se vidí tak leda v underworldu“
„Jdu z maškarního“ prohodila nezaujatě
„Za co jsi byla?“
„Za přemožitelku zvědavých kluků…“ nadzvedla obočí,viděla že je zamyšlený „Říkáš si proč je tenhle svět tak zlý a chladný?Hledáš důvod žít dál?“
„Jak to…“ neslyšela co řekl,nemusela bylo ji jasný nač se zeptá,teď zas byla zamyšlená ona.
Vzpomínala na dívku co ležela v posteli a trápila se stejnou otázkou.Odpověď musela najít sama.On už ale nemusel..Náhle se zvedla,navlíkla si bundu přišla k němu a podávala mu tu jeho.
„Jdeme draku..“
„Kam?“
„Slíbila jsem ti že až skončí noc všechno se změní…“
„Jo,ale…“
„Jdeme…“
Ještě pořád byla noc,studená a tichá.Nevěděl kam jdou ani co z toho bude.Nevěděl ani koho má vedle sebe,chtěl se zeptat na jméno ale bylo mu jasné,že odpověď pravděpodobně nedostane.Ani si neuvědomil jak se škrabali na strmý kopec.Divil se,že ji ty boty nestáhnou dolů.Zvládala ten kopec obdivuhodně.On sice nepatřil k peciválům ale i tak mu dál zabrat.Zastavili se.
„Co tu hledáme?“
„Dívej se přímo před sebe..“
„A co uvidím?“
„Jen se dívej…“
Zvednul oči.První červánky.A kvůli tomuhle ho sem vytáhla..?Nechápal to,když najednou…Větvičky stromů byly namrzlé,stály na výklenku skály a před ním se rozprostíralo celé město.Nejen stromy byly namrzlé,okna,střechy,domy…Slunce vycházelo a on spatřil něco překrásného.Světlo zalilo celé město,ve vločkách se odrážely duhové překrásné barvy.Byla to nádhera,nedalo se to popsat.Najednou uvnitř ve svém srdci ucítil zvláštní teplo.Chtěl něco říct.Otočil se,ale ona už tam nebyla,zdálo se mu to snad?Ne sám by sem přeci nedošel nikdy tady nebyl.Kolem se odnikud objevila mlha,poslední co zahlédl byla šipka na zemi.Zamířil tím směrem kudy ukazovala.O půl hodiny později stal kousek od nákupního centra,odsud už věděl kam má jít.Dal si tedy ruce do kapes…něco ho píchlo do prstu,vytáhl ruku z kapsy.Na dlani mu ležela krásná rudá růže.Dneškem se pro něj všechno změnilo.Našel ten důvod proč zůstat…A tak se rozhodnul vrátit domů…
Odemykala těžké dveře svého bytu.Dostala ho za směšnou cenu,byl to spíše starý sklad když se tam přestěhovala.Musela si vymalovat a sehnat nábytek.To vše se ale dalo zvládnout když už bylo kam stěhovat.Tiše vešla dovnitř.Rozhlédla se kolem.Byla doma.Všechno vypadalo normálně.Na posteli leželo malé klubko,posadila se vedle a jemně ho pohladila,štěňátko otevřelo oči a káravě se na ní podívalo.
„Ale no tak Sáro,přeci bys netrucovala…“ štěně vypadalo neoblomně
„Tenhle už měl žiletku v ruce..“ vypadalo to že na moment zaváhalo
Dívka si lehla vedle a štěně se přitulilo.Zapnula televizi a pustila pohádku.Obě vypadaly spokojeně.Měly jedna druhou a jeden člověk dneska našel smysl života…
Ve vzduchu se vznášela tichá píseň,ani jedna ji však neslyšela…

I couldn't tell you why she felt that way,
She felt it everyday.

And I couldn't help her,

I just watched her make the same mistakes again.

What's wrong, what's wrong now?

Too many, too many problems.

Don't know where she belongs, where she belongs.

REF:

She wants to go home, but nobody's home.

It's Where she lies, broken inside.

There's no place to go, no place to go to dry her eyes.
Broken inside.

Open your eyes and look outside, find the reason why.
You've been rejected, and now you can't find what you left behind.

Be strong, be strong now.
Too many, too many problems.
don't know where she belongs, where she belongs.

REF:

She wants to go home, but nobody's home.
It's where she lies, broken inside.
With no place to go, no place to go to dry her eyes.
Broken inside.

Her feelings she hides.

Her dreams she can't find.

she's losing her mind

She's fallen behind.

She can't find her place.

She's losing her faith

She's fallen from grace.

She's all over the place.

REF:

She wants to go home, but nobody's home.

Where she lies, broken inside.

There's no place to go, no place to go to dry her eyes.
Broken inside.

She's lost inside, lost inside...oh oh.

She's lost inside, lost inside...oh oh yeah.