Nemůžu to vzít

Nemůžu to vzít

Probudil se pozdě v noci,Štěně vedle něj se neklidně vrtělo.Posadil se na postel a rozhlédl se.Nebyla tam.Co už tu bylo takových nocí,snad každá druhá a on si na to pořád nemohl zvyknout.Většinou se vrátila až ráno,pomlácená a pocuchaná,ale s klidným úsměvem na tváři.Nemělo cenu se ji ptát kde byla nebo co dělala nikdy neodpověděla.Nemohl ji zavolat,nemohl ji jít hledat,mohl tady jen sedět a čekat až se vrátí.Přišel jí jen pohlídat Sáru.Sára…podíval se na ní…byla její největším pokladem,tolik co ona pro ní neznamenal snad nikdo…Možná rodina…Rodina…měla vůbec nějakou?Samozřejmě že nějakou mít musela,ale nikdy o ní nemluvila.Nemluvila o spoustě věcech,na spoustu z nich neodpovídala.Věděl že to bude těžké,ale nečekal že až tak…
Rozhodl se ji uvařit.Zvednul se a šel se podívat do lednice.Býval tady celkem často.Jenže…v noci tady nebyla a přes den se věnovala Sáře.Nedalo se v ní vyznat,byla horší než nejtajnější základna USA.Otevřel dveře lednice.Spoustu jídla pro Sáru a nic víc.Nad tímhle taky přemýšlel dost často – Z čeho žila.Jídlo tady neměla,občas ji zahlídl s hrnkem horkého kakaa nebo výjimečně s lahví frisca.Prudce zabouchnul lednici.Takhle musel přemýšlet pořád,žil snad vedle největší záhady celého vesmíru.Objevovala se odnikud a mizela nikam.Nikdy nemohl mít jistotu,že se dneska vrátí,dohánělo ho to k šílenství.
Posadil se do křesla a rozhlédl se kolem.Obdivoval jak se dokázala vypořádat s tím skladem co tu byl na začátku,jak z něj dokázala udělat domov.Na nočním stolku stálo pár fotek všechny samozřejmě s její „holčičkou“ jak ji občas říkávala.Dokázala bezmezně milovala zvíře,milovala by takhle i člověka…Zatřepal hlavou a zahnal tuhle myšlenku.Kira nebyla typ hospodyňky,jistě měla tady čisto a tak…Ale rozhodně si ji neuměl představit jako matku a už vůbec ne jako hospodyňku.Byla spíš taková amazonka.Z jeho myšlenek ho vytrhl zvuk odemykajícího se zámku…
Zastavila se ve dveřích a rozhlédla se kolem.Měla na břiše roztrhnutý triko,bylo vidět že musela krvácet ale teď vypadala zcela zacelená.Změřila si ho pohledem a lehce se usmála.
„Co ty tady?Už se ti po nás stýskalo?“
„Přišel jsem ti opravit kohoutek jak jsi chtěla“ chystal se postavit ale ona si sedla naproti
Zadívala se na něj.Někdy si říkala proč to všechno dělá.Byl něco jako údržbář,chůva její miláčka a ona mu nikdy za to nic nedala ani neslíbila.
„Děkují.To seš milý…no a jak se vůbec vede,povídej co je nového“
„Byl jsem tady včera“
„Jistě to je jedna noc a jeden den,víš co se za tu dobu může stát věcí?“ ušklíbla se
„Ne…ale ty by jsi mi o tom mohla vyprávět“
„Jo jasně…takže mohl by sis třeba koupit nový boty a taky…“
„Přestaň“
„Jasně…“
„Měl jsem o tebe starost“ pronesl po chvíli váhání
„To jsi nemusel,vždyť mě znáš“
„Nepotřebuješ něco?“
„Ne jsem v pohodě“ zvedla se a šla si pro láhev frisca,jemu podala láhev piva
„Nepijí“ postavil láhev na stůl
„Jo…. zapomněla jsem“ podala mu plechovku limonády,tázavě se na ní podíval
„No moc nekoukej co ti mám dát když ne..“ nedokončila „co..co na mě tak koukáš“
„Teče ti krev“
„Co?Kde?“
„Musíš mít ránu na hlavě“ díval se jak se její blond vlasy zbarvují doruda
Sáhla si na zátylek a podívala se na svou ruku.Byla celá od krve.Ztratila vědomí.
Tohle bylo poprvé,jindy to vždycky rozdýchala.Stáhl z ní bundu a položil ji na postel.Teprve
tehdy si všiml,že je potrhaná na více místech.Chtěl zavolat doktora,jenže nevěděl co by mu řek.Mám tu dívku věk přibližně 17 let,nevím jak se jmenuje,odkud pochází ani co se ji stalo?Šel pro vodu a lékárničku.Ošetřil jí všude kde to šlo.
Probudila se o pár hodin později.Cítila že je „ošetřená“.Seděl na kraji postele a díval se na ní
„To jsem tě dostala co“ zvedla se a sundala ze sebe obvazy,chtělo se mu řvát,neměla na sobě ani škrábanec
„To teda jo“ postavil se k odchodu
„Nezůstaneš s námi?“
„Ne…“
„Co je?“ zarazila ho nečekanou otázkou,poznat to nemohla dokázal své pocity velmi dobře skrývat.Navíc bylo běžné že se prostě zvednul a odešel.
„Pátek“
„Bláznů svátek…myslíš si že sem vyšinutá taky …?“
„O čem to…“ zarazil se…stála přímo naproti a vpíjela se do něj pohledem
„Co tě žere?“
„Ty přeci!Mohla jsi tu umřít,vykrvácet!Přímo přede mnou a já nemohl dělat vůbec nic,nemůžu ti zavolat doktora protože nevím kdo jsi…odkud jsi přišla,jak se jmenuješ,já ani nevím kolik ti je!Nevím co ti je,jestli děláš někde vyhazovače nebo vymáháš dluhy…“ trochu hysterický se zasmál „…nevím o tobě vůbec nic…jsi prostě Kira,občas jsem zajdu a s něčím ti pomůžu.Najdu v koupelně zakrvácené potrhané,oblečení.Já vím jen jedno ty nejsi zabiják.koukám se na tebe vidím jak miluješ Sáru.Jak se o ní staráš o malé bezbranné zvíře…“ popošel o pár kroku k ní „…odkud jsi přišla a kam mizíš… nikdy mi na nic z toho neodpovíš…odvedu tě pryč,vás obě,stačí slovo a všechno se změní ať už se stavíš čemukoliv…“
Zamyšleně na něj koukala.Věděla že tenhle den jednou přijde.Všechno co tu říkal byla i nebyla pravda.Zvedla k němu oči.
„To nejde…jsou věci před kterými mě neschováš ani ty…“
„Kiro…nemůžu to vzít…tuhle výzvu ne…“
„Já vím…“ otočila se zády „Ještě poslední věc ti o sobě povím…neumím se loučit“
Chvíli tam stal a zíral na ní,pak otevřel dveře a zmizel.Otočila se,podívala se na dveře co se za ním právě zavřeli a pak na Sáru.
„Tak mazlíčku co si pustíme dneska…co třeba dvanáct do tuctu pro začátek ?“

epilog
Dívka v černém stálá v tmavé ulici.pršelo a kapky deště ji dopadaly na obličej.Pevně sevřela sekeru.Naproti ní se rýsovalo pět postav,každá kolem dvou metrů…Dneska byla zuřivá někde v hlavě ji zněla stará známa melodie co ji drala na kusy…

You speak to me
I know this will be temporary
You ask to leave,
but I can tell you that I've had enough

I can't take it
This welcome is gone and
I've waited long enough to make it
and if you're so strong
you might as well just do it alone
And I'll watch you go

Step up to me
I know that you've got something buried
I'll set you free
You set conditions, but I've had enough

I can't take it
This welcome is gone and
I've waited long enough to make it
and if you're so strong
you might as well just do it alone
And I'll watch you go

Come back home, won't you come back home?
You step in line, you got a lot to prove
It comes and goes
Yeah, it comes and goes
A step in time, yeah it's a lot to move
I know this will be temporary
I know this will be temporary
I know this will be, but I've had enough

I can't take it
This welcome is gone and
I've waited long enough to make it
and if you're so strong
you might as well just do it alone
And I'll watch you go

I can't take it
This welcome is gone and
I've waited long enough to make it
and if you're so strong
you might as well just do it alone
And I'll watch you go