Změna

V přátelství.. nikdy se k příteli neotáčej zády..-

**

''Arlene!'' Ozvalo se Arlene za zády.Celá rozzářená se otočila.
''Arlene. To jsem ráda, že jsem tě zastihla. Chtěla jsem tě pozvat na oslavu!'' Odpověděla Rachel.
''Na oslavu?''
''No ano! Příští týden mám narozeniny..''
''Ano, to vím. Mám to napsané v kalendáři.. a dárek pro tebe už také mám.''
''Super! A přijdeš? Bez tebe by to nebylo ono. Jsi moje nejlepší kamarádka..''
''To víš, že ráda přijdu. Pro kámošku cokoli. V kolik mám přijít?''
''To jsem moc ráda. Dnes ve čtyři.''
''A nechceš pomoct s přípravami?''
''Jsi hodná, že se ptáš, ale to už mám hotové - všechno připravené.''
''No dobře. Ve čtyři.. budu tam.''
''Super. Budu tě čekat!Tak zatím ahoj.. já se tak těším..''

S touhle větou zmizela v davu ostatních lidí, jdoucích po chodbě.
Arlene si vzala učebnice ze skříňky a vešla do třídy, celá natěšená na to, až uvidí Rachelin výraz, když jí dá

dárek co pro ni má. Určitě jí udělá velkou radost. Natěšeně se usmála.

Nemohla na tu oslavu samou nedočkavostí přestat myslet.. neustále se jí hlavou hnalo:

Oslava.. Rachel a dárek.. oslava.. Rachel a dárek.. oslava.. Rachel a dárek..

**

Precizně zabalila dárek, jako vždy - taková už zkrátka byla. Chtěla aby se dárek líbil.. a aby i zabalený vypadal hezky. Teď už jen krásnou mašličku.. pomyslela si, když dobalovala dárek. Přidala ještě dvě mašličky- modrou a stříbrnou - Racheliny oblíbené barvy.

Vzala si na krk řetízek od Rachel, který dostala minulý rok k pod stromeček.. a podívala se do zrcadla.

''Jo.. jsem připravená jít k Rachel a udělat jí radost. A tenhle dáreček je taky připravený.''

Usmála se. Nepřestávala si představovat Rachelin výraz, až uvidí svůj dárek rozbalený. Jak se jí ty její hnědé oči rozzáří, jako když zpoza mraků vyjde lidmi tak vytoužené slunce.

**

Zazvonila. Chvíli čekala a pak se dveře otevřely.
''Všechno-'' Zarazila se.
Ve dveřích stála její úhlavní nepřítelkyně.

''Co tu chceš?'' Zeptala se.

''Rachel mě pozvala..'' Odpověděla Arlene, snažíc se nedívat se přímo na svou nepřítelkyni.

''Aha.. tak pojď dál.''

Uvnitř domu byla neskutečná spousta lidí. Hudba byla puštěná zbytečně moc nahlas a všude se válely lahve nebo kelímky.

Arlene procházela dál Rachelininým - přeplněným domem, až ji konečně našla.. ale ne tak jak by chtěla..

''Proč se bavíš s tou ubožačkou Rachel?''
''Není to žádná ubožačka.'' Odpověděla Rachel. Arlene se usmála.. brání si ji..

''Je to hloupá husa. Myslí si, že když se spolu občas bavíme, že jsme nejlepší kamarádky. Vůbec nevím o co jí jde.
Asi si myslí, že když se se mnou bude bavit, že bude oblíbenější. Ale je to jen drzá mrcha.. a lituju toho, že jsem byla tak hloupá a dala jí svůj řetízek..''

Arlene upustila dárek pro Rachel a ten se okamžitě rozbil. Vběhla k nim do skupinky, strhla si z krku řetízek a vecpala ho Rachel do pusy.
''Tak žer! Sežer si ho!''
Pak vzala Rachel za vlasy.. a začala ji hlavu mlátit o roh stolu.

''Tohle - máš - za - naše - skvělý - přátelství - kamarádko -!''

Rachel příšerně křičela, ale kvůli příliž hlasité hudbě její se její křik ztrácel.. a nebyl slyšet.

Pak najednou utichl..

Arlene pustila Rachel.. a ta bezvládně spadla na zem. Arlene se vyděšeně podívala na zkrvavený roh stolu.

Nikdo nic neříkal. Všichni na sebe jen mlčky zírali. Nikdo ani nic neudělal..

Arlene se sebrala a vyběhla ven z domu. Pryč od toho pozemku..
Zastavila se, až když byla v další ulici. Zhluboka dýchala.. za ní se ozvalo troubení.. otočila se a ucítila náraz.

**

''-protože když to uděláš.. buď zradíš přítele tím, že mu nepomůžeš.. nebo přítele změníš na nepřítele..

nebo zjistíš.. kdo tvůj přítel přítel doopravdy je.. A pamatujte.. jak jednou něco řeknete.. nebo uděláte..

..už nidky to nevezmete zpět.Nikdy.''