Pingl

Jsem jinej.
Prý tichý blázen.
Nevím proč.
Každej slušnej se mi vyhýbá a odsouvá na druhou kolej.
Prej jsem divnej.
Přitom chodím do práce jako každej druhej a makám v ní víc, než je vůbec potřeba. Prostě je mi blbý se flákat i když to taky umím, ale to si nechávám jen na chvíle, kdy jsem totálně vyřízenej.
A i tak se dokážu dokopat k nějaký činnosti.
Proč by taky ne.
Člověk se přeci nemůže pořád jen válet.
I když poslední dobou by mi trocha toho lenošení prospěla.
Po posledních pár šichtách jsem pořádně odvařenej. Rameno mě bolí jako prase. Smrdím a potím se jako stádo dobytka a nemám sílu se dokopat do sprchy.
Snad ráno. Jak vyležím tu nechuť se byť jen o píď pohnout z polohy, ve který ležím.
Byla to zábavná štace.
Funguju jako pingl.
Šestnáct hodin denně na nohou. Pořád v pohybu nebo s rukama ve dřezu.
Pořád ready připravit každýmu píčusovi co mu na očích vidím a ještě s ním pokecat o počasí, který je pořád na hovno. Nebo o sportu, který nesleduju a bytostně jej nesnáším a nebo o spoustě dalších píčovin od toho, co dnes psali v novinách či bylo včera v televizi až po to, jestli už rostou houby, popřípadě kde.
Prostě záhul, jak fyzickej, tak psychyckej.
Do toho ještě hlídat kasu.Neojebat se ani o kurunu jak v prachách v hotovosti, tak v tom, co mi leží na skladech nebo mi teče z trubek či lahví.
Už mi z toho asi mrdá.
A teď ještě musím uklízet brajgl, co jsem si udělal na pokoji.
Vymyslet, co povím šéfům o tom, kam zmizela nová brigádnice a nenápadně její mršinu odstranit z baráku.
Mrdačka prvotřídního kalibru.
To zas zejtra bude den.
Ale nějak to dám.
Hlavně, že jsem trochu upustil páru.
vybil se a k tomu si i parádně zašukal.
Byla to hezká holka. To se musí nechat a jakou měla páru.
Kdyby s takovou vervou s jakou se bránila, fungovala i na place.
Škoda.
Teď už jenom z posledních sil sýpá na podlaze.
Z toho jak se tam válí dostávám znovu stojáka. To její ladný tělíčko nemá chybu.
Ta prdelka, co se ji rýsuje z pod roztrhané sukýnky. Malá, pevná a zprzněná mým neholeným ptákem.
Ještě před chvilkou seděla vedle mě a smála se se mnou u filmu. Vzduchem lítaly narážky jak pracovní, tak choulostivý. Vibrace byly cítit všude okolo. Prostor byl plnej šoustací energie.
Viděl jsem ji v očich, že to chce.
A když mi přejela rukou po stehně a zaculila se u toho jako neviňátko.
Nevydržel jsem to.
Ten její usměv, kdy ji mezi rtíky prosvítaly lesklý bílý zoubky a na nich rovnátka. Bože jak já miluju teenky s rovnátkama.
Prostě se to nedalo.
Políbil jsem ji.
Pevně ji přitiskl k sobě a líbal ji jako smyslu zbavený.
Vynesla mě do oblak a mě se tam tak líbilo. Nedokázal jsem se toho vzdát, odpoutat se a spadnout zpět na zem. Do šedý reality každodenní rutiny bez sebemenšího náznaku nějaký změny.
Líbilo se ji to, vím to.
Pevně se ke mě tiskla a hladila mě po zádech.
Tiše u toho vzdychala a vrněla jako kočka.
Nevím jak dlouho jsme v tom obětí vydržely. Ale film mezitím skončil a bílá záře nečinného monitoru mého obstarožního notebooku ji odhalila v ještě lascivnějších barvách.
Pomalu jsem ji začal rozepínat halenku a u toho ji líbal na její narůžovělý tváře.
Odstrčila mě.
Nepochopil jsem to.
"Kurva chce to, nebo ne?" problesklo mi hlavou.
Stydlivý pohled, který na mě potom vrhla prozradil vše.
Byla ještě panna.
Nádherná bytost jako ona. S dlouhýma, rovnýma, tmavýma vlasama s rudým melírem. Tváří anděla a očima bohyně. Byla v šestnácti stále ještě panna.
Dokonalá kombinace.
Pohladil jsem ji po tváři.
"To je v pohodě." řekl jsem a zlehka se usmál.
Chytl jsem ji pod krkem a pevně stiskl.
Přirazil jsem ji prudce ke zdi a začal z ní tu halenku strhávat jako lačná bestie těšící se po dlouhém hladovění na pořádný žrádlo.
Bránila se jako ďas. Škrábala, kopala a možná by i řvala, kdybych ji nedusil.
Všechno marné.
V pětatřiceti a při stodvaceti kilech u mě takové pískle nemělo šanci.
Odhalil jsem její nádherný prsíčka, který krotila růžová krajková podprsenka a volnou rukou jsem je pekně prohmátl.
Bylo to dokonalý.
Tak mladý, tak hebký a měkký.
Pták mi ztvrdl a udělal napřehlédnutelnou bouli na poklopci černých kalhot.
Rychle jsem ho vytáhl ven.
Pustil jsem ji a nechal ji trochu nadechnout.
Jen se odlepila od zdi, pokusila se mě nakopnout a utéct.
Chytil jsem ji za nohu a hodil s ní na podlahu.
Zkopal jsem ji jako neposlušnýho psa.
Z pusy se ji vyřinul pramínek krve a já věděl, že je připravená.
vyhrnul jsme ji sukni a jediným pohybem rozškubl lem kalhotek co mi bránil dostat se k tomu jedinému, o co mi na ni ve skutečnosti šlo.
Trochu jsem ji promnul a fakt že jo, furt to byla panna.
"Tak tohle tě, holka, trochu zabolí." Procedil jsem mezi zuby a tvrdě ho do ní vrazil.
Vyjekla a poskočila jako kočka, který šlápnete na ocas.
Hbytě jsem ji pěstí zase usadil k zemi a přírážel jako šílenej.
Bušil jsem do ní jak ptákem tak pěstma. Hadry jsem z ní trhal po kusech pryč, až na ní zůstaly jen cáry toho, co dřív byla uniforma pro servírky.
Svíjela se bolestí a jak jsem doufal i slastí.
Sténala, hekala a kroutila se v křečích.
Slastné zaškubání v žaludu a hotovo.
Vykropil jsem ji tu nevinnou pičku horkým semenem a odhodil ji stranou.
Schoulila se do klubka a vzlykala.
Nemohl jsem se na ni dívat.
Takhle to bylo pokaždý.
Každá, který jsem dal ten dar, že se mnou mohla sdílet tyhle omamný okamžiky, se nakonec schoulila do klubka a dala se do vzlyku.
Chvilku jsem se na ni díval a pak ji několikrát vší silou dupl na hlavu.
Za chvíli bude po všem.
Odebere se za ostatními děvčaty do mého spirituálního harému a na mě zůstane jen odklidit tu její dokonalou fyzickou schránku.
Sedím na posteli, zádama opřenej o studenou stěnu a vychutnávám si každý okamžik tohodle krásně završenýho večera.
Rukou si mnu ptáka a přemýšlím, co zítra. Jak to uhrát, aby to nebylo podezřelý.
Přeci jen.
Třetí brigádnice, co po jedný směně se mnou zmizí a to jen za tuhle sezonu.
Možná jsem to přepískl.
Nikdy jsem nebral víc než dvě za rok.
A tohle už je třetí holka a to ještě ani není půlka letních prázdnin.
Ale co už.
Za to může šéfová.
Dobře ví, že se mnou žádná dlouho nevydrží. Hlavně teda, když je to mladá holka. S malejma kozama a pevným zadkem. Štíhlou postavou a dlouhýma nohama.
Nejspíš mi je háže za odměnu.
Jo, tím to bude.
Něco jako prémie za dvanáct let perfektní služby.
Seru na to.
Jdu spát.
Jak budu ráno to její tělíčko házet do kotle, tak mě snad něco kloudnýho napadne.