Chodící smrt

Všude smrt. Nikdo nemá klid. Ano, chodící smrt. Na světě vládne panika. Nebo alespoň vládne v tom, co ze světa zbylo. Lidstvo přestálo hodně katastrof od přírodních po války. Mysleli jsme si, že jsme připraveni na vše, ale to jsme se mýlili. Na tohle nás nic připravit nemohlo. Naši mrtví příbuzní, kteří mají podle všech "odpočívat v pokoji", chodí po povrchu a zabíjejí žijící. Vybírají si chytře ty, které znali za živa, protože ví, že oni jsou nejlehčí oběť. Nemají slitování. Nedají se zničit. A pokud ano, ne naší technologií. Jsou všude. V každém městě, vesnici, za každým rohem. Navíc se zdá, že někteří jsou inteligentní. Na rozdíl od ostatních totiž místo, aby svou oběť rozervali na cáry vnitřností ji mučí a pak ji jednoduše nechají vykrvácet. Nezdá se, že by spolu spolupracovali, ale i tak jsou nebezpeční. Pokud se u nich vyvine hiearchie, je s námi konec. Ale možná, ikdyž si to nechceme připustit, možná už je po nás. Možná, možná, že jsme stejní jako oni. Chováme se jako zvířata - oni také. Také jsme nenasytní. Možná jsme i horší. Zabíjíme se, záleží nám na tom, jestli jsou lidé tlustí, nebo na barvě pleti. Jsme vybíraví a sobečtí. Ano, jsou lepší. Možná nám bylo souzeno být vyhubeni lepším druhem. Stejně jako dinosauři byli nahrazeni lidmi, lidé budou nahrazeny bytostmi, lepšími bytostmi, které prozřeli. Možná musí. Ale i tak budeme bojovat! Dnes večer povstaneme a vezmeme si zemi zpět! Kdo jsem, že mohu poroučet? Nikdo. Jen člověk...