"Hej Gusto vztávej pojď s náma pracovat"

Ráda vzpomínám na své dětsví, kdy mi otec před spaním vyprávěl různé příběhy, už dávno jsem odrostla dětským střevíčkům, a přesto se k našemu večernímu ukládání tolik ráda vracím. Zvlšátě když můžu ty příběhy předávat další rodinné generaci.

Můj otec si vydělával na živobytí jako řidič nákladního vozu. Společně se svým kamarádem a závozníkem Gustou, projezdili celou zemí, křížem krážem. Jednou vezli písek do Tábora, jindy cihly do Ostravy. Gusta byl dobrý a férový chlap a táta ho měl rád, cesty jim společně rychle utíkaly, oba byli rádi když se vrátili z cest a usedli po dlouhém dni k pulitru piva.

Pondělí ráno, otec nastoupený u svého vozu, a Gusta nikde. Bylo mu to divné nebývalo zvykem aby se kamarád někde zasek natož, aby nepřišel do práce. Kolegové v práci poplácali tátu po zádech, "jsi naložený Franto, vyraž". Cestou z podniku ještě zastávka v kanceláři pro doklady, vedoucí už na něj čekal.

"Franto dneska s tebou bude jezdit tady Tonda.." nachvíli se odmlčel svraštil čelo a přemýšlel jak nejlíp použít ta slova. "Víš, je mi to líto, ale Gusta měl o víkendu smrtelnou nehodu a už se nevrátí". Nevím co se mému tátovi motalo v hlavě, jen ještě více posmutněl a uzavřel se do svého světa.

Dny utíkaly, zase všechno upadlo do stejného stereotypu. Naložit, odvézt, složit a cesta zpět. Tonda byl veselá kopa, až dost na vkus otce, který ho často za to napomínal. Nic mu nebylo svaté.

Projížděli zrovna kolem hřbitova, kde před časem pochovali Gustu. A Tonda se svou nevymáchanou pusou začal volat směrem k hřbitovu "Hej Gusto vztávej, pojď s náma pracovat!" Sotva však ty slova dozněla vůz dostal smyk, tak tak, že neskončili oba v příkopu. Když vůz zastavil obhlídli technický stav vozu, pneumatika na hadry. Otec si odpliv, hergot musíme vyměnit kolo. Po hodince už byli zase na cestě, a o další hodinu jeli prázdný nazpátek. I cestou zpět měl Tonda spoustu humoru a neodpustil si žertík zopakovat "Hej Gusto vztávej, pojď s náma pracovat", spadla saitna. Jako by se v Tondovi krve nedořezal, bílej jak stěna, oči vykulený...."To bylo poslední varování Tondo, jen to zkus ještě jednou a přijde si pro tebe".

"Tati, a jak to bylo dál, vyzkoušel to Tonda ještě někdy?" Otec mě pohladil po vlasech dal pusu na dobrou noc a šibalsky se usmál, "už spi moje holčičko ať se Ti něco pěkného zdá...."