Panenka

Panenka

Anotace: Moje první povídka! Kristýně se rozvedli rodiče a její táta umřel, její matka si našla přítele a ten jí dal panenku... Něco na způsob Anabele jen v mé verzi :D

"CRRR!" ,,Ách jo, to musí být zas škola?!" řekla jsem unaveně když jsem vstávala. ,,Kristýno máš tu snídani!!" Usmívala se moje máma, protože od té doby co se rozvedla s tátou a našla si nového přítele se usmívá často. Jen mi bylo smutno po tátovi který měl nedávno autonehodu a umřel. ,,Podívej co ti daroval Patrik!!" držela v ruce ošuntělou látkovou panenku. ,,Mami!! Ty víš že nemám ráda panenky!" ,,Ále ty ti neublíží..." Smála se mamka a položila panenku na poličku nad sporákem, panenku přitiskla ke zdi ať nespadne na něj. Panenku dala rovně, ale když jsem začala jíst panenka trošku otočila hlavu ke mě. Chtěla jsem to mamce říct, ale radši jsem se zakousla do lívanců na které jsem z té panenky neměla chuť. Sbalila jsem si věci a utíkala do školy. Už, už jsem chtěla zavřít dveře, loučila jsem se s mamkou, ale najednou mi panenka spadla a odkutálela se ke mě máma se zasmála ,,Asi tě má ráda!" Ale jen jsem trochu viděla mamku dávat panenku znovu na polici, když jsem zavřela dveře, díky incidentu s panenkou jsem nestíhala tak jsem šla zkratkou k autobusu, začala jsem myslet na tu panenku pro představu: Byla bílá, ošuntělá, černé vlasy, bažinové šatičky, velké realistické modré oči, malinkatou rudou pusinku s tvářičkami a vypadala dost děsivě. A neměla jak spadnout! Navíc proč by mi někdo dával hnusnou panenku! V těch myšlenkách jsem tak byla ponořená že jsem úplně zapomněla na autobus ! doběhla jsem jen tak tak. Ve škole jsme psali test z matiky a tak moje BFF Pavlína navrhla že zajdeme do cukrárny já souhlasila, a navíc ať na test i na panenku zapomenu! Po cestě domů autobusem s Pavlínou jsem zavolala mamce jestli můžu, souhlasila! Doma jsem si vzala peníze a převlíkla jsem se do mých nových šatů, vzala jsem si mobil a třpytivou kabelku už mi to přišlo normální, když v tom jsem se podívala na tu polici, nic na ní nebylo! Šla jsem do svého pokoje a našla tam tu panenku ležící v mojí posteli přikrytou jako kdyby jí tam někdo hodinu aranžoval! Hodila jsem batoh do kuchyně vzala si klíče zamkla a šla. celou cestu tam jsem měla divný pocit jako kdybych za sebou měla tu panenku, jako kdyby mě sledovala. DĚSILA MĚ! když jsem přišla z cukrárny mamka už byla doma odemkla jsem a vešla do domu, mamka se dívala na seriály já se převlíkla do obrovského trika a šla se s ní koukat pak byl večer šla jsem si dát sprchu a následně jsem snědla večeři, mamka tu panenku dala znovu na polici. pak jsem si vyčistila zuby ale nechtěla jsem se dívat do zrcadla, pak jsem šla spát, ale pořád jsem měla ten samý pocit. Pak jsem stejně usnula (jsem strašný spáč). Ráno byla sobota! Ale ten pocit jsem už neměla, podívala jsem se po domě a nikde ta panenka nebyla ,,Tu už nenajdeš." Řekla máma smutně.. Ptala jsem se jí proč, a ona mi řekla že ráno viděla tu panenku v ložnici postříkanou krví zanesla jí Patrikovi a ten jí udělal scénu a rozvedli se. Pak už jsem měla normální život, ale nikdy na tu panenku nezapomenu.
Autor Laryne333, 05.07.2019
Přečteno 694x
Tipy 2
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Dívenko,jsi úžasná! Obdivuji Tě! :-) Máš vysoký vnitřní vhled a silnou představivost podloženou opravdovostí...

05.07.2019 14:00:15 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

líbí

Děkuju, moc si toho vážím!

05.07.2019 18:14:34 | Laryne333

líbí

:-)*

05.07.2019 18:17:22 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

líbí

Tobě je 11 nebo 12 nebo jak? Tyhle dětské povídky v já formě jsou většinou výborné. Aniž si to autor uvědomuje podává strhující zprávu o rozvíjející se psychice. Třeba "vyčistila jsem si zuby ale nechtěla jsem se podívat do zrcadla" - to je taková samozřejmá věta, ale kolik je v ní skryto! Líbí se mi jak je tu přirozeně živě popisovaný ten děj. Akorát je to nějak ustřižené a pointě nerozumím. Je tam náhlý zvrat (s tou krví a scénou) ale není jasné co se stalo.
To je Laryne ještě důležité, aby povídce čtenář rozuměl. Kdyby to byla první kapitola nějakého tajuplného románu, tak by to nevadilo. Všechno bychom pochopili později. Tady smysluplný závěr potřebujeme.

05.07.2019 13:54:22 | Karel Koryntka

líbí

Jak už jsem psala, je to moje poprvé takže je jasné že to bude trochu nepochopitelné, ale děkuju za radu :)

05.07.2019 13:58:21 | Laryne333

líbí

Anabel? Tobyla ta...Že to bylo podle skutečný události?? Zatím jsem si přeččetla anotaci ale nevím,zda to číst, já se hororů bojim :-))

05.07.2019 13:50:54 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel