Poslední keška

 

      Ještě nikdy nehledal kešky a tak se rozhodl, že to zkusí.

      Vygůglil si stránky a na mapě jednu našel.

      Keška měla modrou barvu a obtížnost číslo tři.

      Indicie k místu zněla takto : Dům, kde mrtví promlouvají.

      Chvíli přemýšlel a pak už věděl kam jít, kde hledat.

      Když dorazil na místo, zjistil, že brána je zavřená a objekt je zřejmě

      hlídaný bezpečnostní službou. Bude tam alarm ? Dostane se tam ?

      Kolem občas někdo prošel, nechtěl na sebe upozorňovat.

      Obešel celý pozemek, pozoroval okna, zda tam někoho neuvidí.

      Na jednom místě plotu objevil zpuchřelé pletivo. Stačilo se silně opřít

      a dráty povolily. Ale ještě neměl vyhráno, musí se dostat do budovy.

      Zkoušel otevřít dveře, okna. Nic. Vše bylo zavřené. Ale zase měl štěstí.

      Několik metrů od budovy v trávě objevil kovový poklop.

      Podařilo se mu odstranit železné víko a po kamenných schůdcích sestoupil

      dolů. Zřejmě to byl sklep. Rozsvítil baterku a šel kamennou chodbou

      k dalším dveřím. Byly zavřené. Rozběhl se a mohutným kopnutím

      je vyrazil. Byl uvnitř ! Zastavil se a poslouchal, zda někoho neuslyší.

      Ticho. Šel dál chodbou s keramickými obklady a otevřel jedny dveře.

      Byla na nich cedulka : PITEVNA. Tady by měla být keška. Malé pouzdro.

      Procházel kolem nerezových stolů a chladicích boxů. Naštěstí v nich

      neležela žádná těla. Přesto místo působilo děsivě a ponurá atmosféra

      na něj začala doléhat. V rohu místnosti stála velká kovová nádrž

      na maceraci těl. Byla plná tmavého roztoku, na jednom z okrajů byl

      řetěz, jehož konec se skrýval v tekutině. Byla keška tam dole ?

      Vyhrnul si rukáv a pomalu ponořil ruku do kapaliny.

      Když měl ruku ponořenou po loket, něco ho za ni chytilo !

      Zařval zděšeně. Když se za jeho tělem zavřela hladina, bylo ticho.

      Myslíš, že tam keška byla ?