Seznamka

Úředník: „Dobrý den, mladý muži! Co byste chtěl?“

Adept: „Holku!“

Úředník: „Od toho jsme tady! Jaké jsou vaše představy?“

Adept: „Co je vám do toho?“

Úředník: „No tak! Nemyslím, co byste s ní dělal, mladíku! No!“

Adept: „Ano, samozřejmě!“

Úředník: „Tak, co? Jaká by měla být?“

Adept: „Dokonalá!“

Úředník: „No počkejte! Zázraky neděláme! Na to tu jsou jiné instituce! Zajděte si do kostela a od srdce se tam pomodlete, možná se něco stane! Možná taky ne!“

Adept: „Ani nemožné?“

Úředník: „Ne! Nejste v sedmém nebi! Tak co, jaká by měla být? Vykecejte se!“

Adept: „Měla by...“

Úředník: „No? Nestyďte se! Máme tu tenké, tlusté! Škaredé a hezké! Chytré a hloupé! Stačí si jen vybrat! Po čem vaše srdce touží!“

Adept: „Když já nevím...“

Úředník: „To je potom s vámi těžké, mladíku! Proč jste sem vlastně přišel? Jak vám máme najít holku, když nevíme, jak by měla vypadat?“

Adept: „Měla by mít...“

Úředník: „Velké...“

Adept: „To zrovna ne!“

Úředník: „Takže menší? Střední? Ještě menší? Nechcete přece jenom něco jiného?“

Adept: „Chlapa? Chraň bůh!“

Úředník: „Takže jaké?“

Adept: „Maximálně střední!“

Úředník: „Velké ne?“

Adept: „Ne!“

Úředník: „Měla by být: malá nebo velká?“

Adept: „Mrcha?“

Úředník: „Jste na sado-maso?“

Adept: „Ne! Myslíte postavu?“

Úředník: „Samozřejmě! Takže?“

Adept: „Menší!“

Úředník: „Měla by být štíhlá? Tlustá?“

Adept: „Ani tak, ani tak...“

Úředník: „Plnoštíhlá?“

Adept: „Tlusté já nerad! Nejvýš plnoštíhlá!“

Úředník: „Dobře! Co oči? Nos? Pusa? Vlasy?“

Adept: „To je jedno, aby byla k světu!“

Úředník: „Neměla by být třeba blondýna?“

Adept: „Blbá?“

Úředník: „Myslíte si, že jsou blondýny na hlavu?“

Adept: „Já nevím! Vy to říkáte!“

Úředník: „Máme na skladě také blondýnky, ale podle vašeho intelektu... No nic, tak co? Chcete blondýnu, nebo brunetu? Zrzku?“

Adept: „Brunetu!“

Úředník: „Dobře! Takže by neměla být vyloženě blbá?“

Adept: „Co s tím pořád máte? Jsem snad já také debil?“

Úředník: „My jsme seznamovací kancelář, ne psychiatrický ústav...“

Adept: „Si myslím...“

Úředník: „Pardon, mladíku! Dobře! Teď z jiného soudku! Jaké by měla mít zájmy? Máte nějaké koníčky?“

Adept: „Ne, nejsem sedlák!“

Úředník: „Zájmy!“

Adept: „Ach tak! Jako každý!“

Úředník: „Co třeba?“

Adept: „Knihy, film, hudba!“

Úředník: „Nějaké speciální?“

Adept: „Ale jděte!“

Úředník: „Měla by být náruživá? Nymfomanka?“

Adept: „To jako nadržená?“

Úředník: „Tak nějak, ale řekl jste to vy! My jsme velice diskrétní firma!“

Adept: „Raději ne! Tak normálně...“

Úředník: „Jak by měla být stará?“

Adept: „Může být mladší!“

Úředník: „Nechcete zajíčka?“

Adept: „Nejsme na zvířátka!“

Úředník: „Dobře, raději změníme téma! Za jak dlouho ji chcete?“

Adept: „Co nejdřív! Můžu ji také reklamovat?“

Úředník: „Leda u Pánaboha! Ne, reklamace se nepřijímají!“

Adept: „Vůbec ne?“

Úředník: „Co chcete reklamovat? Ještě žádnou buchtu nemáte!“

Adept: „Buchtu?“

Úředník: „Holku...“

Adept: „Co to bude stát?“

Úředník: „Pokud se vezmete, nebo spolu budete žít... Sazebník je na stěně!“

Adept: „Vy jste jako peklo!“

Úředník: „Co vás nemá! Nechceme vaši duši! Co bychom s ní dělali? Peklo budete mít s ní?“

Adept: „S kým?“

Úředník: „S holkou, kterou vám vybereme!“

Adept: „Musím si ji nechat?“

Úředník: „Nejsme útulek! Nejste v televizním pořadu: *Chcete mě?*!“

Adept: „To tu máte samé potvory?“

Úředník: „Jste snad mimozemšťan? Ne, jenom ženy a dívky!“

Adept: „Aha...“

Úředník: „Tak co, plácneme si?“

Adept: „Ukážete mi její fotku?“

Úředník: „Samozřejmě! Fotku ne, ale budete vědět, že je to ona!“

Adept: „Vy už jste mi nějakou vybral?“

Úředník: „Samozřejmě, na to máme počítače!“

Adept: „A co když se mi nebude líbit? Co když bude na mě zlá? Ošklivá?“

Úředník: „Ale, prosím vás, copak neukočírujete jednu ženskou? Ženu vašich snů?“

Adept: „Říkal jste, že zázraky neděláte!“

Úředník: „To ne! Ale snažíme se!“

Adept: „Jak nás dáte dohromady?“

Úředník: „Na to máme lidi! Pardon, amory! Mají luky a šípy!“

Adept: „Na co zbraně? Máte na to povolení?“

Úředník: „Ne! Adepty střílíme rovnou do srdce! Ještě nikdo si nestěžoval...“

Adept: „A bude to bolet?“

Úředník: „Jako čert! Láska přece bolí! Uvidíte, že to bude stát za to!“

Adept: „Kdy to přijde?“

Úředník: „Když to budete nejméně čekat!“

Adept: „Jak dlouho to bude trvat!“

Úředník: „Někdy to trvá i celý život!“

Adept: „To je k posrání!“

Úředník: „Možná, že se z ní také... Však víte co! Každý to jinak prožívá!“

Adept: „Dobře, ať to mám za sebou! Kde to mám podepsat?“

Úředník: „No vidíte, ani to nebolelo! Zatím, tak se mějte!“

Adept: „A co když mě bude bít?“

Úředník: „Bijte ji taky!“

Adept: „Když bude pít?“

Úředník: „Pijte taky!“

Adept: „Když bude sprostá?“

Úředník: „Buďte taky!“

Adept: „Vaše rady nestojí za nic!“

Úředník: „Však vy taky!“

Adept: „Tak já už raději půjdu! Tak se mějte!“

Úředník: „Nehledejte ji! Až přijde čas, najdete se navzájem!“

Adept: „Vy jste eseročko?“

Úředník: „Ne, akciovka!“

Adept: „A vaši akcionáři? Kdo jsou?“

Úředník: „Nebe, Peklo a Ráj!“

Adept: „A kdo vás jistí?“

Úředník: „Všichni svatí! Tak už běžte, čeká na nás další adept na seznámení!“

Adept: „Je to legální?“

Úředník: „Naprosto! Všechno je legitimní a dobrovolné!“

Adept: „To se mi ulevilo!“

Úředník: „Nám taky! Další, prosím!“