Cukr nad zlato 2 - Muzeum

Cukr nad zlato - Muzeum

Na lavičce v městkém parku seděla maminka a kojila dítě. Dítku zřejmě přestal chutnat jogurt z matčina prsu, protože v něm nebyly velké kousky ovoce a vrhlo se na nedaleko rostoucí růži. Ovšem, jak známo, růže má proti nenechavcům obranný mechanismus, takže když se do ní dítě zakouslo, zatvářilo se velmi zhnuseně, poněvadž trny růže jsou slané. ,,Petříku, pojď sem! " zaduněla jeho matka. Petřík si z jejích slov nic nedělal a vrhl se na nejbližší čokoládovou větev. ,,Petře!" vztekala se jeho matka, ,,Nejez sladké před obědem! Na oběd je hořká čokoláda!"

O několik metrů dále spal na slunci roztažen nejstarší obyvatel Sacharionu. Dožil se celých 474 kilogramů, což znamenalo, že předstárl dokonce i svého děda. Odjakživa tvrdil, že je až na ústa a orgány paralyzovaný, takže byl krmen, aniž by se musel pohybovat, ovšem díky tomu se z něj stal nejlepší sportovec Sacharionu. On vlastně byl v Sacharionu pouze jediný sport a to žraní na rychlost.

,,Musíme sehnat mapu a mrazící tašku," vysvětloval Foun, ,,Také nějaké jídlo, nevíme, v jaké vzdálenosti od města roste sláva ( sladká tráva, pozn. autor). Navrhuji mrknout se do muzea, tam snad nějaká mapa přežila." Fouňa souhlasil a tak se oba vydali přes město do muzea. ,,Hnusný počasí!" zaláteřil Foun a rozdělal deštník, na který následně začaly padat hašlerky a pršet kola.

V muzeu si zrovna Mirek Všechnojím prohlížel model starobylého rytíře. Na cedulce stálo, že zachránil spoustu lidí před obezitou, a to zcela výjimečným způsobem - spořádal jejich porce sám. Mirek odloupl kus helmy a ochutnal ji. Pak zkusil postupně rytířův ubrousek z krku, lžíci z pochvy a čtverečkové brusle z nohou. Nakonec kousl do noh. Byly vynikající. Všechnojím se rozhodl je spořádat, ať se děje co se děje. ,,Hej ty!" zvolal Foun, ,,Co to děláš?!" Mirek se vyděsil, vzal nohy na ramena a utekl.
,,Zmetci drzí, nemá to kouska slušnýho vychování!" nadával hlídač, který zaslechl Founův křik. ,,Představte si, přišel z Koblihové uličky!" Fouňa se na něj nechápavě podíval. ,,Přeci z té, která má chodníky plné šnečích výkalů! Fuj, marmeláda v našem muzeu!"
Foun a Fouňa raději pokračovali v prohlídce muzea. Podívali se na starý způsob telefonu. Figurína stála u okna a vypadala, jako kdyby na protější dům křičela. Shlédli též starý způsob přenášení zpráv - rádio. Přestalo se používat, poněvadž se zjistilo, že je radioaktivní. Popošli dále k nejstarší televizi. Ta byla zase zrušena proto, že byla televizoaktivní. Foun si přečetl noviny z roku 110 000*. Stálo v nich : Lupiči vyloupili banku. Prokousali se trezorem a snědli všechny CD s návodem na P. puding. Jejich trest - 12 hodin hladovky. Ze šesti lupičů přežil trest jediný.
,,Co to je P. puding?" divil se Foun. ,,To je Pazourkův puding, tys o něm neslyšel? Měl prý zázračné účinky a byl velmi zajímavě podáván. Člověk dostal misku, na které sice nebylo nic vidět, ale údajně na ní byl puding, kteří cítí pouze chytří lidé. Ti, co jej jedli, hodně zhubli a Pazourek ohromně vydělával, skoro se zdálo, že nemá žádné výdaje na materiál."

Poté zamířili k sálu umění, kde narazili na malbu Moniky Lízalové. Neměla oči, údajně jí je někdo snědl, poněvadž ho prý pronásledovaly po celé místnosti a kopaly do něj, když se nedíval, ovšem když se otočil, rychle se schovaly pod stůl. Poté Foun a Fouňa prošli pohádkovým sálem, kde Fouňu zaujala Princezna se stříbrným pentagramem na čele a Founa zase Cukronoš.
V místnosti, vyhrazené vynálezům se Founovi zalíbil výrobek, zvaný SS (stop smoke), který zájemci sliboval přestat s kouřením. Měl totiž jedinečný způsob, jak člověka přesvědčit, aby přestal kouřit - jedna krabička stála tolik co karton a byla v ní jediná cigareta, takže buď kupující s kouřením vážně radši přestal, nebo si aspoň výrobci vydělali. Fouňu zase zaujala žárovka, jejíž cedule hlásala: Žárovka žárovek! Svítí tmu! Nevěříte? Zkuste! (Nepoužívejte za světla!!!)
V sále rekordů byly zachyceny nejvýznamnější rekordmani, např. Magor Nejsemnegr, který byl mistr v pojídání větrníků na rychlost. Nejsemnegr porazil dokonce šneka Leka, což byl největší sladkožravý šnek v historii. Magor byl dokonce dvojnásobný rekordman, poněvadž dovedl jako jediný ze šampionů zvednout svoji ruku.
Foun a Fouňa stále nebyli schopni nalézt mapu světa. Rozhodli se pro kratší odpočinek a posadili se do cukrárny. Foun si objednal kávu. ,,Tři kostky prosím." řekl. Fouňa si kávu nedal a zeptal se: ,,Proč tolik slaníš? Víš, že je to nezdravé?" Foun si povzdechl. Problém byl totiž v tom, že káva se standartně podávala v poměru 1:1 s cukrem, ale nemohl si říci bez cukru, protože to by bylo porušení etikety. Fouňa si dal psí čokoládu, byla totiž bez cukru, zatímco Foun si dal čokoládu šnečí, která byla pravým opakem psí, je v ní totiž tolik energie, že se občas stává, že dojde k menší explozi, když ji někdo rozlomí.

Vzhledem k tomu, že hoši stále nebyli schopní najít mapu, vyrazili se zeptat správce muzea. Našli ho, jak sedí v cukrové vatě a jí doutník. Když si poslechl Founovu otázku, zamyslel se a řekl: ,,Vím že jediná mapa je ve třetím poschodí, ale tam je zrovna zával, kvůli jednomu 386 kg starému turistovi. I když, možná je už uklizená, za ty roky se snad karamel roztekl. Ale myslím, že vám to bude k ničemu, poněvadž ta mapa je zašifrovaná."

I přesto se Foun a Fouňa rozhodli, že to zkusí. Dostali se do třetího patra, sebrali chůdy a bahnili se hustým karamelem ke svému cíli. Když dorazili k obrazu, Foun nechápal, co to má znamenat. Nebyla to žádná mapa, ani šifra, ale obyčejný prázdný obraz. Foun se chystal jít nadat řediteli, když si přečetl cedulku a pomyslel si: vždyť to je šifra mistra Leoparda! Mistr Leopard byl známý svým písmem a to proto, že psal stejnou barvou, jakou měl papír. Foun a Fouňa dlouho zkoumali mapu, načež zjistili, že nic nezjistili. Pak Fouňu napadlo posvítit na malbu baterkou a hned bylo vše vidět. Fouňa tedy svítil a Foun hledal město, kde by mohli najít raketoplán ke svému letu do vesmíru, kde chtěli najít manžele Pazourkovy. Nakonec vznikl seznam:

1. Polárková hora
2. Debrecínská vysočina
3. Florion
4. Ráj dětí
5. Masožravý prales
6. Drogie

,,Tak si to shrneme - Polárková hora je nejvyšší známý vrchol planety, je plná zmrzlin nejrůznějšího druhu. Debrecínská vrchovina je rájem všech labužníků, kteří milují slané pokrmy a hlavně maso. Florion, tam jsem se narodil, je země bláznivých vegeteriánů, tam se vážně vracet nechci. Ráj dětí... Co tu kruci dělá Ráj dětí?!" rozčiloval se Foun. Poté Ráj dětí vyškrtl a pokračoval: ,,Masožravý prales, jedno z nejnebezpečnějších míst planety, hned po plné cukrárně. A Drogie, ráj všech narkomanů, alokoholiků a jiných závisláků. Kam tedy?"

* Roky se určují podle součtu hmotnosti obyvatel. Celkem úspěšný rok, zvážíme li, že ve městě je asi 500 lidí....

*Po hlasování zvítězila Drogie!