Randevous

Sem ti jel do takový pr*ele u Chocně – Dvořisko tam tomu nadávají. Není to v podstatě nic jiného, než agrárně-technologický komplex. Hmmm… a teď ještě co to je agrárně-technologický komplex že ? No, představ si obrovskou, šedivou, špinavou, smrdící až potenciálně smrtící továrnu, uprostřed řepkových polí ( neplést si s „prasátkem“ Řepkou – SPA PRA ). Sem ti tam přišel, hodinu jsem čekal zírajíc na odhadem dvacetiletou vychrtlou žirafu a její spolupracovnici, padesátiletou hrošici, která se téměř nevešla do výběhu… pardon – za stůl. Skoro jsem se i pousmál v okamžiku, kdy kolem mě hrošice s důležitým výrazem prošla, odhalíc mi nápis Security na hřbetě. Já mít v tu chvíli otep slámy, zeptal bych se jí, zda-li nemá chuť na svačinku - zoologická hadr. Nakonec si pro mě tedy přišla jakási ( kupodivu ) celkem příjemná dívčina a zeptala se mě, kam to razítko pro socku chci. Její profesionální přístup mě v tu chvíli zcela ohromil a tak jsem se nezmohl na nic jiného, než že jsem zablekotal cosi jako „nechci razítko, chci práci“. Udiveně se na mě zadívala, očividně naprosto šokovaná faktem, že po letech před ní stojí někdo, kdo chce PRACOVAT. Tak jsme vyrazili na rande… na procházku… sakra, jak to jen… prostě na turistický výlet po fabrice. Zatímco mi vyprávěla pohádky o tom, jak bych se měl robotujíc pro nadnárodní koncern dobře, byl jsem zcela uchvácen prostředím a choval jsem se jako děcko. Intensivně jsem se rozhlížel a pobíhal mezi obrovskými, do materiálu bušícími stroji s takovou intensitou, že si pracovníci nutně museli myslet, že jsem předvoj lokálního přespolního běhu. Ta potemnělá, špinavá hala, se začouzenými okny a chorobně žlutým oparem visícím u stropu mě prostě fascinovala. Hutnou atmosféru podtrhovali zaměstnanci a těžký, plastově kovový zápach prostředí. No, ale když se tak zamyslím, možná prostředí těžce urážím a zápach pocházel ze zaměstnanců… Tyto do bizardních tvarů pokroucené karikatury plahočící se mezi stroji a cosi drmolící podivnou hatmatilkou ( obvykle Poláci ) mi zvedaly adrenalin do neskutečných hodnot. Šmarjá ! Já tak mít včera brokovnici ! Nakonec – kdy se člověku poštěstí, že si naživo zahraje Half Life 2 ? To byly pánové efekty ! DX10, HDR a nejnovější Radeony hadr ! Už jsme prošli celý komplex, když tu přišla Alfa a Omega celého tohoto příběhu. Dívčina se zakecala a já odběhl zauvažovat, kam bych postavil automatickou střílnu, aby nejlépe pokryla prostor bočního vchodu haly, když tu jsem do ní narazil ! Stála tam a sváděla mě ! Obrovská stříbrná mašina s velikým, kulatým, červeným tlačítkem s nápisem EMERGENCY STOP. Co dodat ? Že mám rád veliká, kulatá, červená tlačítka ???