RP2 aneb malý balíček vaty

Ležel tak jednou před domem na zemi špinavé, zaprášené a hnusné a odporné a odpudivé ubohý malý nelibě zavánějící všemi opovrhovaný balíček vaty. Byl ta sám a tak si dal krásné líbezné, ale krátké jméno- RP2 /erpítů/. Nikdo nevěděl, kde na tak debilní jméno přišel. Byl to debil, někdo si ho může splést i s imbecilem. ON byl ale v jádru hodný vaťák. Nikoho neokrádal, nikoho nezabíjel, nikoho neznásilnil, nikoho nevyužil ke špatnému činu, nikoho nekouřil a nikoho nefetoval a přes to zůstávél sám, ale jednoho dne se stala úžasná brilantní šokující a fintafní věc! WOW, hm, mňam, Jupííííííííííí. Silnice, na které tak dlouho žíval se rekonstruovala na silnici hříchů... všude svítily neony jako v LAs Vegas a jen on byl hvězdou na Brodway. Netušil, ale co se děje doopravdy.

Ráno vstával do své práce, jako každý jiný den měl vyvážet popelnice. Už se stmívalo a on měl před sebou poslední dva domy. " Sakra, kdy se ti lidi naučí neházet ten bordel vedle!" A vzal malý balíček vaty RP2 a za svitu odrazek z popelářského auta ho hodil mezi ještě hnusnější odpadky.