On a Bůh

Byl tam sám. I když ne - on a Bůh. Stál pod Ním a zrak svůj naň zdvih. Proč tam stál, když moh´ jít a dál žít?! Tak tam stál a s ním žal, jenž ho dral. Žil bez ní, jen on sám.
Bůh to zřel a řká: ,, Proč jsi sám? Jen sám a bez mých rad? Já bych rád, když byl bys se mnou a já v tvých snech byl, kde zřel bys můj hlas."
A muž řká: ,, Já hřích mám - mord se stal, když kůl já do ní pích. Do té, co rád mám a byl tu jen pro ni. Teď jsem tu sám a žít s tím mám. Co však stát se má, ať je - Ty máš můj svět a já Tvůj hněv."
A Bůh mu řká: ,, Já tvůj svět mám a cos ním? Ty hřích máš a trest máš mít. Já cit mám a chci ti dát, co mít máš. Tak zkus mi říct, co ti dát."
A on nic. Jen tam je a svůj hřích má. Ráz zrak zdvih a řká: ,,Já už smrt mám. Žít bez ní je smrt. Já rád bych šel v Ráj, kde s ní bych byl a své sny snil..."
Bůh se vzdal, když v Ráj ho vzal a dlaň mu dal, ať za ním jde dál."