O tom jak jsem se rozhodl pořídit si ženu 10

Se zacpaným nosem a s notnou dávkou strachu jsem sledoval Maryšku až ke dveřím, které vedly patrně do něčeho, co mohl být v lepších dobách obývák. Otevřel je a mě se naskytl pohled, který jsem vídal v různých pořadech o národostních menšinách. Celý pokoj byl naplněn všemožným haraburdím, odpadky a jinými nečistotami. V tomto nepořádku ležela na starém gauči nějaká špinavá ženská, bezpochyby má natávající. Kromě ní už nebylo v pokoji živé duše, pokud tedy nepočítám hlodavčí rodinku, která se také tvářila, že je tady doma.
" Dobrý den " řekl jsem slušně, ale místo odpovědi se ta ženská jen otočila na svého bratra a zeptala se " tak máš?", a on jen odpověděl " mám"!
Nebyl jsem si jistý, co to má znamenat, a proto jsem se raději rychle zeptal, o kom je řeč.
" No o tobě, ty ferdo" odpověděl mně budoucí švagr a mrkl na sestru.
" Nechám ti ho tady aby jsi si ho mohla vyzkoušet, kdyby ti nevyhovoval, tak ho vyhoď " dal jí ještě Maryška instrukce, rozloučil se a rychle odešel s tím že má případ.
"Proboha, co bude chtít zkoušet ?" vyděsil jsem se a při představě, že všechno, jsem se začal viditelně třást.
" Jak ti mám říkat?, já jsem Otýlie " zeptala se překvapivě mile a pustila dálkovým ovladačem televizi, které jsem si před tím v těch odpadcích ani nešiml.
" Jsem Jaroslav Sváček a než mě zavřeli, bydlel jsem v Drápalíně, kde jsem měl velký statek ", řekl jsem hrdě, aby věděla, s kým má tu čest.
" O tom statku vím, a taky vím, že jsi ho prodal a teď máš na účtu přes dva miliony " reagovala okamžitě.
"Jak to víte?" neubránil jsem se překvapení.
" Od bratra, slíbil že mně sežene nějakýho manžela a protože o svém budoucím chci něco vědět, donesl sem všechny osobní karty lidí, co jsou teď ve vazbě a z těch jsem si vybrala tebe Jaroslave ".
"A proč zrovna mě, vždyť tam sedělo tolik dalších slušných lidí?"
" No ještě jsem přemýšlela o tom Šťávovi, je to podle fotky sympaťák, jenže ten je chudej a nedoléčenej. No a pak jsem taky uvažovala o nějakým Pištovi Kropáčkovi, jenže ten je zase ženatej.Toho budeš znát, než ho zavřeli, dělal v Drápalíně hospodskýho ".
"Pišta je zavřenej, proč proboha?"
" No měl toho víc, napomáhání trestného činu, napadení veřejného činitele, daňové úniky, domácí násilí a nakonec křivé svědectví, to bylo když svědčil v tvůj prospěch. Hlavně šlo o to, že Vrzáček potřeboval za tebe někoho zavřít, prý kvůli statistice, tak brácha vybral toho Kropáčka a pak ještě někoho."
" Tak Pišta je v base, ten to nepřežije, musím za ním co nedřív zajít aby mu tam nebylo smutno, je to přece kamarád !" rozhodl jsem se a zeptal se Otylky, jestli můžu na chvíli ven."
"Ano, jistě můžeš jít ven, nechci tě nijak omezovat, vrať se ale brzy, musíme naplánovat tu svatbu", řekla velkoryse a já se vydal zpátky k věznici dojednat návštěvu Štefana.
Protože za dobu strávenou v této instituci jsem zde prakticky všechny znal, podařilo se mi dostat povolení k návštěvě ještě na ten den v 15 hodin což bylo za chvíli.
Přesně ve třičtvrtě na tři jsem už přešlapoval znovu před věznicí a těšil se, jak po dlouhé době uvidím jednoho ze svých nejlepších kamarádů. Ve stanovenou dobu jsem se posadil do návštěvní místnosti a čekal, kdy ho přivedou.
Byli přesní a jen co jsem ho uviděl ve dveřích, jsem na něj zvolal: " čau draku, tak jak je "?. Pišta ale moc štěstím nezářil a jen odpověděl, že nic moc a že kdyby věděl, jakej jsem mafián, vůbec by se se mnou nekamarádil.
" Co blbneš, jakej mafián?, copak jsi se zbláznil, já jsem normální člověk jako všichni ", bránil jsem se.
" Jak mně potom teda vysvětlíš, že u tebe to všechno začalo a jsi na svobodě a já jsem neudělal nic a bručím. Kromě mě navíc ještě sebrali i Stýskalovi a švagrovou z nemocnice".
" To jsem nevěděl, že Stýskalovi jsou taky zavřený , oba"?
" Jo oba, prej tě kryli. Stejně to nechápu, ty jsi podle soudu téměř nic neudělal, ale pozavírají půl vesnice za to, že ti pomáhala. Má to logiku"?
" Budeš se Pišto divit, ale má. Jen ti to těžko vysvětlím, ale neboj, ono ti to tady rychle uteče".
Poplácal jsem ho po rameni a rozloučil se. Při odchodu jsem ještě zaslechl, jak říká něco o tom že jsem vůl, ale chápal jsem ho. Něvěděl, že já za nic nemohu , že je to vyšší hra.
Cestou domů jsem přemýšlel o tom že jsem nedopad nejhůř. Peníze mám, bydlet mám kde, ženskou mám taky. Když se vykoupe a nebude na mě šahat, tak bude celkem fajn. Navíc nevypadá moc zdravě, takže možná zdědím brzy tu barabiznu. Jak se říká: "každá kačka dobrá", a jako bonus, švagr kapitán u kriminálky! Když se budu nudit, půjdu někoho z Drápalínských navštívit do basy, no nevypadá to nakonec vůbec špatně"! , liboval jsem si . Po příchodu domů jsem pozdravil mou nastávající, vyhrabal z odpadků židli a začal snít o krásné budoucnosti, která mě čeká. Konečně mám, co jsem chtěl a ani to nebolelo....
Konec