Ranní ptáče.....

Po šesti dvanáctihodinových směnách jsem se dohodla s kamarádem z mé oblíbené "knajpy", že zajdeme na jedno ranní. Snídaně šampionů. On po noční, já po noční,vrána k vráně.... A aby nám nebylo ve dvou smutno (ve třech se popíjí lépe), nelenila jsem a začala jsem lákat dalšího našeho kamaráda z obvyklé sestavy, ať dorazí (po noční) také.
Po mé třetí neodbytné sms a jeho druhém zamítnutí mi odepsal "Zabiju Tě" , z čehož jsem samozřejmě pochopila, že se kvůli nám přemůže a přece jen dorazí.
Po druhém pivu a v již plynulém, mírně veselejším naladění nás napadlo zavolat ještě třetímu bratrovi z boje, z naší nesmrtelné bandy tří mušketýrů a jedné královny, našemu drahému a všemi milovanému Čeníškovi, aby co nejdříve došel a naše skupinka příležitostných výletníků, s mírně sebevražednými sklony co se alkoholu týče, byla opět komplet.
Dostala jsem dva pugéty jakožto oslavenkyně dokonce svých vlastních jmenin, kopec pus a dva panáky navrch. Asi jako bonus.
Po prohýřených třech hoďkách vznikl plán, že všichni jako jeden muž - a jedna žena - vyrazíme k nejblíže bydlícímu z nás bláznů, juknout na fotky ze společného výletu po krásách Šumavy, a pak jisto jistě hůrá dom.
Po této strastiplné cestě (asi po pěti krocích) jsme dostali žížu a já spásný nápad, že jdeme na malé pivíčko do Žabáka, tudíž do putyky nejhoršího kalibru.
Tam jsem se krásně pohádala s cizím pánem, který tam, dle mého názoru, seděl už pár dnů v kuse, využívaje místní výhody non stopu.
Ale co čert nechtěl? Milý Čeníšek si vzpomněl, že když se nacházíme tak blízko naší oblíbené hospůdce, vrátí si tam svoji vlastní třetinku. Kterous to jako místní štamgast tahá s sebou i na výlety, a tudíž ji musí vracet zpět do svého druhého domova. Slovy klasika : No nezabili byste ho?
Ještě v tu dobu jsme si svatojistě slibovali, že jdeme pouze na malé u příležitosti návratu již zmíněného Čeníškova pivního mini korýtka. Ale osud tomu asi chtěl jinak a číšnice, nejspíše zmatená naší veselostí v tak brzké hodině ranní, popletla objednávku a jednomu z nás donesla pivo velké. Jistě chápete, že tato křivda spáchaná na nás ostatních se musela zapít a zároveň i dorovnat velkým pivem pro nás, tak sprostě ošizené.
A jak to všechno dopadlo? Hádejte v kolik jsem dorazila domů? Upozorňuji, že má pracovní doba končila v osm ráno.

V krásných sedm odpoledne. No řekněte, nejsem poctivá, když se domů z restauračního zařízení vracím ještě před večerními zprávami?

Za skupinu Schwarzwald production