Děda na saních

Děda na saních

Jednou, byla zima, vešel děda do garáže a vzal moje sáňky. "Dědo, co s nima budeš dělat?" Křičela jsem na něho, ale to už si děda obouval žluté, křiklavé sněhule (ty si kupoval před rokem, nechtěl bez nich z prodejny odejít, držel se za dveře). "Už mňa nezdružuj!Kamarádi na mňa čekajů na kopci!" A tak děda odešel. Na kopci bobovali šestileté děcka a děda na ně řval :"Na těch plastech sa nedá jezdit! To mosíte mnět pořádné saně!" A že jim to předvede. Sedl si na saně a jel. Saně pod ním ovšem začaly praskat a lámat se. Na polorozpadlích saních vjel děda na skokánek. Děcka jásaly, saně praskaly, děda křičel! Při dopadu si zlomil nohu. Saně tam nechal ležet no nebo spíš to,co z nich zbylo. A jelikož byl visloužilí cirkusák, domů došel po rukách. Nechtěl jet na úrazovku a nohu léčil slivovicou. Po třech dnech jsme ho konečně ,narvali' do auta a odvezli do nemocnice. Měl komplikovanou zlomeninu a proto musel měsíc zůstat v nemocnici. Když jsme si pro něho přijeli lékaři skákali tři metry do stropu, že si dědu odvezeme. Prej jim celý měsíc křičel, kde má sáňky. Když jsme přijeli domů, děda okamžitě šel do Sportu a koupil si sáně. A dodnes sáňky má a chodí sáňkovat.:-)