Sebe-poznávání

Ten můj malý blázínek...kdyby jen věděl, že ho sleduju přes pootevřené dveře, jistě by se za sebe musel stydět a veškerá ješitnost „šelmy“ by byla ta tam...

Vkradl se do mého pokoje. Sotva protáhl své ladné křivky získané léty gaučingu úzkou škvírou, která po mně zůstala, když jsem odcházela do koupelny, ztuhl. Pak několik vteřin, ba dokonce i minut, stál strnule na místě. Tuto dobu zřejmě probíhal v jeho zrzavé hlavě proces rozhodování – „Jít dál, vstříc tomu podivnému stvoření, co na mě kouká, či nahodit zpátečku a zamaskovat všechny důkazy o tom, že jsem zde vkročil.“ Nakonec zvítězil pud lovce, obránce teritoria a jistě i rytířská hrdost, kterou odkoukal z televize při své oblíbené činnosti. Rozhodnutí jej vedlo vstříc svému protivníkovi. „Nejdřív je třeba změřit jeho síly...ale takhle zdálky to jde těžko.“ Krok sum krok se přibližoval k vetřelci a na úseku jednoho metru se ještě pětkrát rozhlédl do stran s výrazem „jakože nic“...a vsadím se, že kdyby uměl pískat, tak to pro veškerou „nenápadnost“ udělá. Stále pozoroval soka, udiven a trochu znechucen jeho, dalo by se říct, drzou podobností. V tuto chvíli byla jeho největší zbraní kamufláž. Svalil se na bok, přičemž se mu břicho doslova přelilo na jednu stranu a vytvářelo tak velice abstraktní tvary pokryté huňatým kožichem. „Co si to ten drzoun dovoluje, opakuje se po mně...! Alespoň mám teď dobrou příležitost si ho lépe prohlídnout.“ Protáhl přední packy a zatímco prováděl manikúru a očistu všech svých dostupných otvorů (jak jen jsou ti naši mazlíčci čistotní)...stále po očku sledoval onoho pobudu. „Jak tak koukám...celkem nic moc...ten nemůže být silnější než já. Vždyť je celý obalený v tuku. No fuuuj.“ Obratně se přetočí na druhý bok. „Hmmm...koukám, že muskulatura veškerá žádná..ten se živí snad přímo sádlem! A ještě na mě čumí, jakoby mu měly vypadnout bulvy...Tak dost! Právě jsem se rozhod...ukážu mu co proto!“ Protáhl si hřbet, až se mu jeho šest bradavek postupně tisklo na koberec. Výhružně vytasil drápky a naježil srst. „Teď nebo nikdy...!“ S vypětím všech sil a odhodlání se rozběhl. Byl připraven bojovat za vyhřáté místo na radiátoru, čestnou pozici u misky i na gauči s polštářem. Byl odhodlán položit svůj pátý ze sedmi životů za obranu teritoria proti tomuto hnusákovi. Už už se měli střetnout k utkání, když vtom otupil jeho vnímání náraz do zrcadla.