Podivné zvuky

Bylo časně chladné ráno a u Evry ve stanu se ozývaly podivné zvuky. Všiml jsem si toho hned jakmile jsem se vzbudil, pžesněji řečeno když mne vzbudily ty zvuky. Nevěděl jsem co je vydává a ani proč jsou tak hlasité... Řekl jsem si, že se pro jistotu podívám... a tak jsem tady. Co dál? Moje fantazie pracovala na plné obrátky. Mučí ho snad někdo? Dostal jeho had chřipku? Nežerou ho právě lidičkové? Tyto myšlenky jsem se pokusil zahnat i když se mi stále vracely a vybavovaly v hlavě... Chtěl jsem vědět co se tam děje doopravdy. Připlížil jsem se k Evrově stanu. Zvuky, nebo počkat..., hlasy! byly teď ještě hlasitější a já si už vážně začínal myslet, že Evru někdo mučí. Teď už jsem se dotýkal vnější stěny stanu, mohl jsem jenom doufat, že nevyjde slunce moc brzy aby neuviděli lidé uvnitř můj stín. Přišel jsem blíž ke vchodu do stanu a strnnul jsem. Nerad špehuju, ale moje zvědavost mne překonala... krok vpřed... druhý.. a pomalé odhrnutí plachty pravou rukou...

Ten pohled co se mi naskytl se nevidí každý den... vlasně jsem něco takového ještě v životě neviděl...
Takového...
Jde to jen těžce popsat...

Evra ležel na zemi... had byl stočený do klubíčka a Madame Octa si spokojeně chrupkala v klícce. Jediné co bylo divné bylo...
...
Na Evrovi ležel ještě někdo... a společně s Evrou vydávali ty podivné zvuky... kromě toho jsem teď slyšel ještě jeden zvuk... to víte oproti člověku je i poloupíří sluch dokonalý, a tak jsem slyšel něco jako mlaskání...
Ten chlap co byl za Evrou se o něj trošku opíral a pohupoval se tam a zpátky přesně a v rytmu... pohyboval se velmi rychle... a Evra... jeho vlasy podivně jasně svítily... a moment.. musím se ujistit ano vážně... to co já mám mezi nohama se mu podivně zvedalo... "ou" najednou z něj vytryskla žlutá kapalina... "co to je?"

Z chlapíka za ním, který byl celý červený, také cosi vytrsklo.. a mělo to bílou barvu... "co to je ksakru?"

Myslím si, že jsem viděl už dost, ale nemohl jsem se od toho pohledu odtrhnout.

Nyní se Evra naklonil k tomu chlápkovi a to něco velkého si vložil do úst a postupně to bílé celé slízal... asi je to dobré...
Ten chlápek se taky neklonil k Evrovi a slízal mu to žluté... potom si to vzal do ruky začal to masírovat a Evrovi se to najednou taky jaksi zvětšilo a ...
Teď si jaksi vyměnili role či co... Evra svalil chlápka na zem a strčil mu to velké někam nejspíš do.. no já nevím... prostě někam a ten úplně vzdychnul.. já vážně nevím co to dělají ...
Evra se začal pohupovat podobně jako ten chlápek předtím a zase jsem slyšel to mlaskání... vlasy se mu zase rozzářily a oba dva se usmívali... když oba dva vzdychali a řvali najednou tak ....
tak jsem se na to tak zadíval, že jsem si ani nevšiml, že už začlo svítat...

A proto jsem musel rychle zmizet dřív než si mě ti dva všimnou...
Jedno je jisté.. něco takového bych měl s Evrou taky zkusit... dodnes jsem nezjistil co to bylo za chlápka.. ale tyto podivné zvuky mne už nikdy nevzbudily.. protože jsem vždycky byl vzhůru a dělala jsem tyto zvuky sám.. tedy.. já jsem je vydával s Evrou a bylo to vážně krásné...