Výlet se školou

A je to tu, jedeme na hory.
Batohy jsme si dali do zavazadlového prostoru.
Cecilka celou cestu mluvila o sněžném muži jménem Yeti.
"Do háje, píchli jsme," zanadával řidič autobusu.
Emil stopoval na silnici.
Fialový francouz ho srazil a jel dál.
Gumu jsme nakonec našli, Emila už ne.
Holt jsme ho tam museli nechat.
Chudák kráva nám vlezla do cesty, a protože odmítala uhnout, nemohli jsme jet dál.
Invaze krav byla v té době na nejvyšším stupni.
Jarda (řidič autobusu) jí vytroubil a kráva v panice utekla.
Kráva při úteku spadla ze svahu.
Ledovka nám zabránila vyjet kopec.
Museli jsme autobus vytlačit.
Náš Emil nás po dvou hodinách konečně doběhl.
Ondra, Michal a většina dalších žáků si ho spletli s Yetim.
Přes omrzliny a rampouchy ho totiž nešlo poznat.
Quido se tak lekl, až omdlel.
Rychlá pomoc nakonec přijela až druhý den.
Sanita dorazila, ale bylo už pozdě.
To byl zážitek.
Ukrajinci vyrabovali celý autobus.
V Krkonoších jsme kvůli sněhové kalamitě zapadli.
Webber (spolužák) to psychicky neunesl a rozbrečel se.
Xaver doufal, že nás vytáhne Yeti.
Yeti se nakonec neukázal.
Založili jsme první výškový tábor.
Životní funkce a obranyschopnost pomalu slábly, tak jsme si dali Actimel.

--->>> Ve škole jsme psali ještě pokračování, ale to jsme ještě nestihli dopsat. Až to dopíšem, určitě to sem dám <<<---