Těžké je býti punkerkou!

*Pro začátek bych chtěla podotknout, že všechny postavy a události jsou fiktivní a kdyby jste v příběhu nalezli jakoukoliv podobnost (což je velmi pravděpodobné), jde pouze o čirou náhodu.
*Předem se omlouvám za chyby, neboť hlavně čárky v některých větách jsou mou slabou stránkou.




Eliška je třináctiletá dívka žijící se svou rodinou v malém městě a navštěvující 8.ročník základní školy. Její život není vůbec jednoduchý, protože když je člověku třináct všechno se staví proti němu. Je odsouzena k tomu, navštěvovat tu otravnou školu, kde dostává hromadu otravných domácích úkolů, je odsouzena žít se svou mladší sestrou Lenkou, která ji neustále terorizuje a omezuje její soukromí, je zotročována svými panovačnými rodiči k mytí nádobí, utírání prachu a luxování pod vyděračskou podmínkou, že když tyto úkony nesplní, její týdenní kapesné bude sníženo z tří stovek na dvě a o víkendu bude moci být venku pouze do osmi, místo do půl desáté. No jak vidíte-ŽÁDNÝ MED!
Největší životní krutostí jsou však kluci. Jednou někoho chce a on ji ne, potom zase někdo chce ji ale ona se nemůže rozhodnout, protože se jí líbí dva....Zkrátka nikdy nemůže být šťatná! Zrovna teď miluje na život a na smrt Tomáše z 9.B ale on má jistě zájem o Báru z 9.A, soudě podle toho, že na profilu ji má v přátelích a dokonce u ní má komntář, že je hezká! Takové štěstí Eliška bohužel nikdy mít nebude, protože s ní se život nemazlí. Naštěstí má své úžasné kamarádky a také punk-její styl,život a milovanou hudbu a v neposlední řadě ještě svůj deník a křečka Ferdíka.
Tenhle týden ve škole je obzvlášť veliká pruda ale Eliška to moc neřeší, protože v pátek budou hrát v klubu Mandrage, což je její "upa nej nej punková skupina :o* muck" jak stálo v jejím profilu na chatu. Bude to fakt "hustý", dá pořáný pogo, zakalí a hlavně uvidí kluky z Mandrage, kteří jsou opravdu "mocinky klásný" jak hrdě prohlašuje.
Cestou ze školy domů s kamarádkou Klárou hrdinsky vyhlásily pár "diskantek" stojících před kavárnou. Elišce tento čin zvednul náladu a dodal sebevědomí. Ještě pár minut si pyšně v myšlenkách přemítala svůj útočný monolog: "Ježiš! Čum na tu krávu s růžovou kabelkou....ty vole ta neví co je punk´s not dead!"
Když přišla domů, stále ještě naplněna svou odvahou a "hustostí", rebelsky odložila svoje červené conversky s černou lebkou mimo botník. Maminka se bude zlobit ale musí prostě pochopit, že Eliška je punkerka a na pravidla sere!
Zavřela se vzdorovitě v pokoji a zapnula počítač. Přihlásila se na svůj profil eLiNkA.pUnK a ohodnotila Tomášův profil jedničkou v doufání, že jí tak také oznámkuje. Potom se ještě přihlásila na svůj tajný profil, pod kterým pravidelně hodnotila Bářin profil známkou 5, ve snaze zkazit její hodnocení na tolik, aby si Tomáš myslel, že je ošklivá a samozřejmě sebe hodnotila známkou 1, aby měla dobré hodnocení. No není život složitý?
Za chvilku přišla do pokoje máma, aby dala Elišce nový tmavě červený lak na nehty, který jí koupila. Když to Eliška viděla, ihned se rozčilila, protože lak chtěla černý. Se slzami v očích mámu zalila spoustou výčitek a ta raději mlčky opustila pokoj.
Eliška chtěla své problémy s tím, jak ji nikdo nechápe napsat do deníku ale ten byl pryč! "Zase ta pitomá sestra....prostě mě nikdo nepochopí!" Proběhlo jí hlavou. Byla na dně. Všechno to na ni dolehlo na ráz-teror její sestry, nešťastná láska k Tomášovi a ten tmavě červený lak. Život je tak strastiplný.
Sedla si na postel pod plakát Avril Lavigne, pustila si UDG a začala žalostně plakat, až jí z nosu tekly nudle.

Dalšího rána už byla její hluboká deprese pryč. Byl pátek, což znamenalo, že koncert Mandrage je již dnes. Škola utekla velmi rychle, neboť v pátek je vyučování kratší. Ve školní jídelně byla k obědu čočka, kterou Eliška považovala za "hnusnou blitku", a i přes to, že oběd neměla odhlášený na něj nešla, což jí připadalo také jako velmi rebelský čin. Místo obědu se při cestě domů stavila u stánku s rychlím občerstvením, kde potkala Terezu-taky "hustá punkerka". Tereza se se svým "dost vostrym" tričkem "HUMAN LIBERATION-ANIMAL LIBERATION" právě ládovala hamburgrem, a tak se Eliška přidala a ládovaly se společně. Tereze patřilo Eliščino uznání, protože jí bylo patnáct, byla už na střední škole a rodiče jí dovolili červené melíry a piercing do pupíku!
Po příchodu domů se začala Eliška připravovat na večerní koncert, kde se měla setkat se svými kamarádkami a také s Terezou. Možná tam bude i Tomáš, je totiž asi taky punkáč! Má naušnici v uchu, nosí na batohu placky a dokonce má na kalhotech nášivku punk´s not dead. To snad mluví za vše, ne?
Mezi Eliščiny přípravy patřil kromě složitého make-upu také nácvik poga před zrcadlem, jen tak může přece vybrat to správné oblečení, které bude vypadat dobře za každé situace. Nakonec se rozhodla pro potrhané džíny s pyramidovým páskem z New Yorkru a triko PUNK WILL NEVER DIE! z metalshopu. Ty džíny si roztrhala sama! Hustý ne? Maminka sice byla naštvaná a Eliška kvůli tomu musela sekat zahradu ale stálo to za to.
Už si jen dodělala zelený melír řasenkou na vlasy (tou to měla dovolené, ta jde smýt!) a mohla vyrazit.

Před klubem čekaly Eliščiny kamarádky. Tereza tam byla se svým novým klukem. Byl fakt "hustej" a měl i trochu číro! Týpek prostě. Uvnitř bylo dost lidí a dobrá atmosféra. Byla tu i Klářina starší sestra, což bylo dobré, protože jí bylo osmnáct a tak mohla Elišce, Kláře a dalším holkám koupit pivo. "To bude kalba!" Jásala nadšeně Klára s plastovým kelímkem v ruce.
Mandrage začali hrát a Eliška pogovala v kotli, když si všimla, že je tu i Tomáš! Rychle se odebrala na záchod podívat se do zrcadla, jestli nemá rozmazané oči a pak se vrátila zpět v odhodlání ohromit Tomáše. Uznala, že její náhlý odchod na záchod nebyl moc cool ale díky svým bohatým letitým zkušenostem dobře věděla, že brát si s sebou na koncert kabelku, když bude pogovat, se moc nevyplatí. Vzala si od Terezy "cígo", zapálila ho a stoupla si tak, aby jí Tomáš viděl. Cítila se dost "hustě"! Z počátku se tak trochu dusila, což nebylo moc elegantní ale pak už to bylo OK. V duchu se jen modlila, aby maminka nepoznala, že kouřila....jednou už to skoro poznala!
Večer plynul ale Tomáš nejevil žádný zájem. Uklidňovala se, že je ještě čas, protože dnes tu může vyjímečně být do jedenácti. Dala si ještě jedno pivo. Tohle byla dost "vostrá kalba", protože pila už druhé pivo a cítila se již docela "zkalená". Viděla Tomáše, jak jde s kamarády ven před klub a nese s sebou pár panáků a tak přemluvila Klářinu sestru aby jí koupila malou vodku. Poté se vítězoslavně nesla směrem ven s panákem vodky v ruce naprosto přesvědčena, že si jí Tomáš tentokrát už opravdu všimne. No, nebyla daleko pravdě.
Venku se ještě chvíli rozhlížela jestli na ni všichni koukají a pak do sebe hrdě kopla svou vodku. Asi deset vteřin nehybně bezeslova stála, a pak už se v doprovodu nelibého zvuku objevil na chodíku před klubem obsah jejího žaludku. Tomáš se na ni podíval a začal se smíchem zalykat. Inu, měla po čem toužila, všiml si jí a jistě na ni jen tak nezapomene.
Po této "hustě punkové" zkušenosti musela Eliška ještě dlouho sekat trávník a dokonce i vytírat. Proto se rozhodla, že si raději najde nový styl, pořád však váhá má-li nyní být emo nebo hip-hoperka.