Cyklostezka, slunce a pár facek

Cyklostezka, slunce a pár facek.

Nová cyklostezka se pro mě změnila v rajskou zahradu.Motýli ladně létají nad našimi hlavami. Tomáš se jemně dotkl mojí ruky.
Ten kluk je tak neskutečně milej.
Chudáček je úplně vyjukanej.
No prostě úplně světovej kluk.
Milej jako čerstvý jarní vánek. Nevyměnila bych ho za všechny prachy světa a mohla bych s ním bloudit Bezručákem až do smrti a možná i chvilku déle.
Pomalu se ke mě přitočil a nesměle mi dal ruku okolo pasu, chvilku zaváhal, ale nakonec se svými rty letmo dotkl mých.
Rychle se odtáhl a šokovaně se koukal co si to dovolil.
Byla to pusa, sice rychlá a nesmělá, ale pusa to byla.
Možná jsme si k randění vybrali špatné místo.
Stojíme uprostřed cyklostezky hned za zatáčkou a ještě navíc nás zakrývá husté roští, ale kdo by se za takových okolností rozhlížel po okolí.
Tom se znovu přivinul a já v duchu vyletěla do nebe a pak tvrdě spadla na zem.
Z poza zatáčky se přihnal kdosi na kole.
Zaskřípaly brzdy a kolo odletělo do trávy.
Pak padly pod jasnou oblohou dvě facky.
Tomášek koukal jako opařený, ale já se ničemu nedivím.
Život není peříčko, když je Vám čtrnáct a táta je fanatický cyklista.