Výšlap na kopec Severák

Ať si kdo chce co chce říká,ať si mamka slzy utírá,k dokonalému kološlapníkovi patří kopce stejně tak,jako velbloudovi hrby.Není přec většího potěšení,než když vrstevnice mapu pokroutí a cestu k oblakům popožene.Naším dnešním cílem byl kopec poblíže Jablonce Severák.Již při samotném pohledu na mapu dostává náš náčelník novou přezdívku,,debil,,.Však nic na plat,ani po opakovaném ujištění u domorodých obyvatel,zda nevede k vrcholu tažný vlek,vydává se tedy náš spolek vzhůru k nebesům.Počátek cesty ujistil,že není nikdy tak špatně,aby nebylo hůř.Za první zatáčkou bylo jisté,kdo podcenil přípravy na šibeničním vršku poblíž Semic,ten vrcholu jen stěží dosáhne.Kolo se pomalu stávalo opěrným bodem a plicních sklípků začalo být kupodivu pomálu.Bratr pomocný hudebník zvaný Potlach upadl vysílením a z posledních sil vyryl do kůry stromu svoji závěť.Vrcholu nakonec dosáhl pouze náčelník,ten jsa přesvědčit se,jakým omylem tento výstup byl,vydal se dobrovolně do nejbližší sluje,dělati společnost medvědu Brtníku.Závěrem bych rád poděkoval průzkumné jednotce majora Ticháčka za nalezení zbytku našeho osazenstva v okolních hvozdech a frau Muller z Drážďan za ochotné poskytnutí přístřeší pro bratra Warla.