Bezdomovec

Markovi zajiskřily oči jako baterky. Zašilhal, nejdřív jedním okem, potom druhým okem. Zkoušel to oběma, ale nevyšlo to. Třeba příště.
Vlhkým rukávem si otřel slinu a ráčil se nadzvednout víko popelnice. Těšil se na ty poklady, co získá. Měl hlad jako vlk.
Zkušeným pohybem ruky něco nahmatal a jal se to vytáhnout na světlo. Byla to ponožka.Velmi smradlavá ponožka. Zklamaně protáhl čelist. Několik psů v nejblížším okolí asi sdílelo jeho smutek, protože si lehli packami napřed, dokonce i přestali dýchat a nehýbali se.
Marek ponožku vrátil a šátral dál. Slupka od banánu. Jupíííí! Začal výt...ehm, zpívat. Lidé v okolí začali panikařit, protože jeho projev měl blíže k pumovému útoku než ke Karlu Gottovi. Jeden postarší pán se v okně objevil s parádní brokovnicí, za výkřiku : ,, Mě nedostanete, vy svině!!!" vystřelil po nebohém Markovi. Jelikož neměl brýle, minul. Vztekle vyplivnul protézu a vrátil se k televizním novinám. Markovi už došlo, co způsobil. Dal si slupku do děravé kapsy a taktně odešel.